Češi si do katarských tropů brali i teplé ponožky. Co je největším strašákem?

Přidělení šampionátu do extrémních podmínek mělo řadu kritiků, kteří zpochybňovali čistotu zájmu mezinárodní federace přivést vrcholnou akci do dosud atleticky nepříliš probádaných končin. Jenže nakonec se atleti musejí přizpůsobit a připravit na specifika v pátek začínajícího světového šampionátu. Co je v Dauhá čeká?

Když opustí hotelové prostory či stadion, budou si připadat jako v sauně. Však také organizátoři spustili akci Beat the Heat (Překonejte horko) a účastníkům rozesílali pokyny, jak se s vedrem popasovat.

„Jsou tam různá aklimatizační doporučení, věřím, že jsme jako lékařský tým dobře připraveni, vezeme všechny možné ionťáky, chladivé masti,“ vyjmenovává šéflékařka české výpravy Karolína Bílková, která má ve výbavě i speciální chladicí vesty.

„Používali jsme je už na olympiádě v Riu, při rozcvičení je atleti využívali, aby udrželi teplotu toho tělesného jádra. Nijak extrémně to nechladí, spíš zajistí, aby se člověk nepřehříval,“ popisuje vychytávku, kterou čeští sportovci využijí i za rok na hrách v Tokiu.

Teploty v Dauhá příliš neklesají ani po setmění kolem šesté hodiny večer, kdy se budou závodní bloky teprve rozjíždět. „Když jsem tam byl v květnu na Diamantové lize, bylo pořádné teplo, i když se zatáhlo, všechno bylo vyhřáté, ale to ještě nebyla na stadionu zapnutá klimatizace,“ vybavuje si koulař Tomáš Staněk.

Právě umělé ochlazování je největším strašákem, speciální systém klimatizace bude i přímo na stadionu. „Vedro je vyčerpávající, ale tělo si na něj zvykne. Jenže když přejdete ze 40 stupňů třeba do 16, chvíli trvá, než termoregulace začne fungovat, zavřou se cévy a tělo se přestane potit. To je daleko větší hrozba,“ upozorňuje Bílková.

A Staněk ze své jarní katarské zkušenosti přikyvuje. „Já tam udělal chybu, že jsem si na večeři nebral ponožky a pevné boty. Bylo tam kolem osmnácti stupňů. Teď si zimní boty neberu, to bych vypadal jako blázen, ale teplé ponožky určitě,“ hlásil před cestou český silák.

„Je třeba si vzít hodně oblečení, protože v momentě, kdy se snažíte tělo vyladit do maximální formy, stačí sebemenší hloupost a může vás zastavit. Takže pořád se převlíkat a dávat si něco před pusu, ať nemáme knedlík v krku,“ radí Staněk.

Katařané totiž chladí prostory na hodně nízké teploty. „Bavila jsem se s atletem, který tam startoval na Asijských hrách, a říkal, že rozdíl mezi rozcvičovací plochou a hlavním stadionem byl přes dvacet stupňů, což je šílené. To nemusí zvládat pohybový aparát a může dojít ke svalovým zraněním,“ říká Bílková.

Přede dvěma lety v Londýně startovalo mistrovství světa skoro o dva měsíce dřív, přelom září a října je pro atlety každoročně spíše časem dovolených a myšlenek na blížící se přípravu na další sezonu. „Je pravda, že když jsem teď chodila trénovat na stadion, měla jsem zvláštní pocit, jak jsem nikoho nepotkávala, maximálně Báru Špotákovou, protože všichni už měli volno,“ vypráví překážkářka Zuzana Hejnová.

Dlouhou sezonu si stejně jako Staněk proložila dovolenou, oštěpařka Nikola Ogrodníková se vyrazila potápět do Egypta, aby rozbily tréninkový stereotyp. Netradiční termín může výrazně zamávat i s výsledky. „Nebude záležet, jak jste na tom v tabulkách, ale na tom, kdo jak na tom bude ten daný den,“ očekává nový šéftrenér Jan Netscher.

Na tradiční dopolední bloky kvalifikací zapomeňte, v Dauhá se bude závodit až v pozdním odpoledni i brzké noci. A tak třeba vícebojaři budou končit své dvoudenní bitvy dlouho kolem půl jedné, maratonci a chodci na start vyrazí krátce před půlnocí. Chodkyně na padesát kilometrů tak budou docházet do cíle až kolem čtvrté ráno katarského času.

„Budu si muset posunout celý den, ale zkušenosti s tím nemáme nikdo. Zatím jsem žádný noční trénink nezařazovala, ale v Kataru se chci jednou večer proběhnout,“ plánuje vytrvalkyně Marcela Joglová, kterou čeká noční katarský maraton. Objevily se i spekulace, že by se kvůli předpokládanému horku nemusely ženský maraton a chodecké závody na 50 km vůbec konat, ale organizátoři tyto informace odmítli.