Černý den tyčkařů! Vrabcová se blýskla, Špotáková jde do finále. Maslák ne

Špotáková, která na stejném stadiónu získala před pěti lety druhé olympijské zlato, nastupovala až mezi posledními. První pokus jí nevyšel, ale ve druhém už limit 63,50 m přehodila a v úterý se pokusí rozšířit svou sbírku z MS, v níž je zlato z Ósaky a dvě stříbra. Její velká letošní soupeřka Chorvatka Sara Kolaková sice limit nesplnila, ale ve finále také bude.

Tyčkaři nechtěně napodobili trio svých kolegyň, které neuspěly v páteční kvalifikaci tyčkařek. Limit pro účast ve finále byl 575 centimetrů, ale na postup mezi nejlepších dvanáct nakonec stačilo překonat 560 centimetrů na první pokus.

Balner, jenž letos na mítinku v Hofu zdolal 580 cm, se trápil už od 545 cm, které skočil až na třetí pokus. O patnáct centimetrů výš však už laťku třikrát shodil. Podobně jako tyčkařky se potýkal s tím, že ho tyč neposouvala kupředu. "Už v rozcvičení jsem nedokázal udělat skok. Vracelo mě to zpátky. Bojoval jsem, co to šlo. Škoda, že jsem těch 560 nezapsal. Myslím, že tam nechybělo úplně moc," hodnotil své vystoupení.

Ještě větší zklamání prožil Kudlička. Nezdar v kvalifikaci ho potkal naposledy při jeho premiéře na mistrovství světa v Berlíně v roce 2009. Loni v Riu de Janeiro měl blízko k medaili, ale v letošní sezoně se mu příliš nedaří a start v Londýně to potvrdil. Po dobrém rozcvičení a slušném pokusu na 545 centimetrech se trápil.

Dvojnásobný halový mistr světa Maslák nezopakoval výkon z rozběhu a ve svém semifinále obsadil časem 45,24 s až šesté místo. K postupu do elitní osmičky by mu však nestačilo ani vylepšení vlastního českého rekordu, který má hodnotu 44,79 s. Poslední postupující běžel ještě o 13 setin rychleji. "Věděl jsem, co musím běžet, tak možná to bylo trošku svazující," řekl.

Do finále nepostoupil nikdo z Evropanů. Masláka mrzelo, že nezopakoval výkon z rozběhu a neumístil se lépe mezi zástupci starého kontinentu. "Samozřejmě by to chtělo dotáhnout dál, ne na 17. místo. Přeci jenom bych se chtěl umisťovat výš," poznamenal.

Nejlepší čtvrtku předvedl Steven Gardiner z Baham, čas 43,89 s je národním rekordem a skvělou vizitkou pro úterní finále. Bez problémů postoupil i světový rekordman Wayde van Niekerk z Jihoafrické republiky. Zato Američan LaShawn Merritt, který získal medaile na všech pěti předchozích šampionátech, skončil až za Maslákem.

V rozběhu závodu na 3000 metrů překážek nečekaně vypadl Keňan Brimin Kipruto, olympijský vítěz z Pekingu 2008 a mistr světa z Tegu, který má ze světových šampionátů čtyři medaile a do Londýna přijel obhajovat bronz. Keňu, která v této disciplíně získala zlato na posledních pěti MS a devíti olympiádách, budou ve finále zastupovat olympijský šampion z Ria Conseslus Kipruto a Jairus Birech s Ezekielem Kemboiem. Přitom dvojnásobný olympijský vítěz a čtyřnásobný mistr světa Kemboi i Birech postoupili až časem.

Diskvalifikací skončil rozběh na 400 metrů překážek pro jedničku letošních tabulek Kyrona McMastera. Dvacetiletý reprezentant Britských Panenských ostrovů doplatil na předčasný start.

Maratón v Londýně vyhrál keňský běžec Geoffrey Kirui v čase 2:08:27 s více než minutovým náskokem před nejbližším pronásledovatelem a získal pro svou zemi už páté zlato v historii mistrovství světa. Odpoledne ho napodobila Rose Chelimová z Bahrajnu. Eva Vrabcová-Nývltová doběhla čtrnáctá v osobním rekordu 2:29:56 jako druhá nejlepší Evropanka.

Kirui se až do loňska věnoval hlavně běhům na dráze, ale letos v dubnu triumfoval v Bostonu při teprve třetím startu na nejdelší mistrovské trati. Přesto v Londýně nepatřil do okruhu největších favoritů.

Zpočátku dělal divákům kolem trati radost domácí běžec Callum Hawkins v tmavých brýlích, který jako by se snažil soupeřům utéct, ale brzy se vrátil do závětří. Na obrátce, kam vedoucí skupina doběhla za 1:05:28, vyrazil dopředu Etiopan Tamirat Tola, který měl z celého startovního pole na kontě nejlepší čas.

S ním udržel krok jen Kirui. Další keňský běžec a velký favorit Daniel Wanjiru, který letos v dubnu vyhrál v Londýně slavný městský maratón, jejich trhák nezachytil a doběhl až osmý. Tola soupeře málem setřásl, ale Kirui malou krizi překonal a pět kilometrů před cílem nasadil k rozhodujícímu úniku.

Vyčerpaný Tola pak jen těsně uhájil stříbro před dotírajícím Alphoncem Simbuem z Tanzánie. Brit Hawkins čtvrtým místem v osobním rekordu 2:10:17 ukázal, že jeho cílem dnes nebylo jen bavit diváky v úvodu závodu.

"Nejlepší trať a nejlepší publikum, jaké jsem při maratonu zažil," složil Londýňanům poklonu vítěz. Stejně hovořil i Hawkins, jehož diváci vytrvale hnali dopředu. "Bylo to šílené. Posledních pět kilometrů jsem neslyšel ani vlastní kroky," řekl britský vytrvalec. Zato Tola byl zklamán. "Nikdy jsem neběžel tak těžkou trať. Tolik zatáček, to není pro mě. V závěru jsem trpěl, ale jsem rád, že jsem dokázal doběhnout," prohlásil majitel stříbra.

Podobnou roli jako Hawkins hrála pro diváky v odpoledním maratónu žen Alyson Dixonová. Osmatřicetiletá britská běžkyně, která dosud vyhrála jen málo významný maratón v Brightonu v roce 2011, si na domácí trati vytvořila na obrátce až půlminutový náskok. Africké favoritky s osobními rekordy o více než deset minut lepšími ji dlouho nebraly vážně, ale dvanáct kilometrů před cílem její dlouhé sólo ukončily.

Zatímco v závodě mužů bylo rozhodnuto velmi brzy, ženy bojovaly ještě šest kilometrů před cílem ve čtrnáctičlenné skupině. O roztrhání pole se postarala Chelimová, keňská běžkyně v dresu Bahrajnu, a doběhla si pro zlato. Dlouho se s ní držela dvojnásobná mistryně světa Edna Kiplagatová z Keni, ale závěr byl zcela v režii její soupeřky. Sedmatřicetiletá Kiplagatová, která na MS triumfovala v letech 2011 a 2013, tentokrát získala stříbro.

Vrabcová-Nývltová se téměř do poloviny trati držela ve vedoucí skupině, ale pak na ni tempo bylo přece jen příliš rychlé. Ztráta však narůstala jen pomalu a bývalá lyžařka proběhla cílem necelé tři minuty za vítězkou. Poprvé zlomila hranici dvou a půl hodiny a ve srovnání s olympijským maratonem v Riu de Janeiro si polepšila o dvanáct míst. Z Evropanek byla rychlejší jen domácí Charlotte Purdueová.