Článek
Prázdné sedačky v hledišti při mistrovství Evropy v Curychu, jenž je díky mítinku Weltklasse považován za atletickou Mekku, přihrály další argumenty zastáncům reforem.
„Atletika jednoznačně potřebuje změny ve všech směrech, od šampionátů po mítinky,“ tvrdí uznávaný manažer Alfons Juck. Stejného názoru je i předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník. „Tvrdím to už několik let. Sociologicky se doba mění a co bylo zvykem dříve, už není zvykem dnes. To není žádný diktát televize, ale společnosti,“ říká.
Televizní sledovanost šampionátů sice vzrůstá, ale udržet diváky u obrazovek po celou dobu přenosu nebo je přilákat do hledišť je při současné koncepci závodů velmi obtížné.
Dlouhé kvalifikace
„Chápu, že vyprodat stadión v Curychu za ceny, které byly nastaveny, nebylo jednoduché, na druhou stranu stadión byl malý. Naším zájmem je, aby byly arény dopředu vyprodané a televizní práva bonitnější. Proto musíme udělat atletiku atraktivnější,“ apeluje Varhaník.
Na šampionátech jsou kritizovány zejména dlouhé bloky kvalifikací a rozběhů. „Za prázdná místa si může atletická federace sama, čtyři a půl hodiny trvající soutěž je příliš,“ cituje německý týdeník Die Zeit bývalého předsedu německého svazu Helmuta Digela.
Jak ale boje o finále zkrátit? „Nejdřív je třeba diskutovat kritéria, podle nichž se atleti na šampionáty nominují. Další otázkou jsou samotné kvalifikace, jestli je nutné, aby jimi procházel někdo, kdo je úplně na špici. V tenise také nehraje kvalifikaci hráč první desítky žebříčku,“ nastiňuje Varhaník některé možné změny.
Slabá prezentace
Nově pojatá by měla být i prezentace atletiky. „Má toho hodně co nabídnout, ale ukazuje málo. Je špatně, když si divák na stadiónu musí hledat v mobilu stav soutěže,“ tvrdí Digel. „Proč třeba neudělat koulařské nebo tyčkařské soutěže na pódiu uprostřed stadiónu, kde atlety všichni uvidí,“ navrhuje. „Ostatní sporty jako biatlon změnami vycházejí vstříc divákům. Klidně bych pozval na stadión divadelního režiséra, aby nastavil dramaturgii závodů,“ doplňuje.
Názory se liší i na pojetí televizních přenosů, v nichž dominují běžecké disciplíny. „Ano, běhání je základ atletiky, ale musí tam být okénka technických disciplín. Pořád dokola si někdo stěžuje, že se na dráze krouží desítka, pak skáče Lavillenie rekord a dávají ho ze záznamu,“ vadí třeba oštěpařské světové rekordmance Barboře Špotákové. Kritizovány jsou rovněž jednotné „firemní“ dresy vytrvalců, které znesnadňují jejich identifikaci při závodě.
Dvořák divoké změny nechce
Ale úpravy pravidel se můžou týkat i samotných soutěží. Návrhů se objevuje řada. „Co třeba omezit počet skoků a vrhů? Když bude mít tyčkař v soutěži jen pět pokusů, bude muset víc taktizovat,“ nadhazuje Digel. „Dá se pracovat s hendikepy, desetibojaři by do patnáctistovky mohli vybíhat gundersenovou metodou podle odstupů z předchozích disciplín. Zavedl bych smíšené štafety,“ sype Digel z rukávu další nápady. Řada návrhů už je testována na některých soutěžích, jako jsou mistrovství Evropy družstev či mládežnické akce.
Zásahy do letitých a prověřených atletických zvyklostí ale mají i řadu odpůrců. „Myslím, že atletice trochu konzervativnosti sluší,“ domnívá se šéftrenér českých atletů Tomáš Dvořák. „Nejsem zastáncem divokých změn, mám rád atletiku takovou, jaká je. Nejde udělat změny ve všech disciplínách a dělat je jen v některých, protože někomu přijdou neatraktivní, mi přijde zvláštní,“ říká trojnásobný mistr světa, jemuž se Digelem vyřčené návrhy nelíbí.
„Tyčka je krásná i proto, že je hrou pokusů, člověka to dokáže vyburcovat. A hendikepový start v desetiboji? To je totální zvrhlost. Za svých časů si neumím představit, že bych byl dvě minuty v cíli a teprve vybíhal poslední závodník. To přece není atraktivní,“ argumentuje.
Vynulují rekordy?
Německý diskařský šampión Robert Harting se přimlouvá za další zásadní změnu: lehce upravit váhy vrhačských náčiní a tím vynulovat světové rekordy. „Honíme stín starých časů. Proč se nikdo nedokáže přiblížit přes dvacet let starým rekordům,“ citovala agentura DPA narážku na mnohdy zpochybňované výkony z 80. let. V disku činí světový rekord 74,08 m, letos se nikdo nedostal za sedmdesátku.
V konkrétní kroky by diskuze o změnách mohla vyústit příští rok, kdy se bude při volbách měnit vedení evropské (EAA) i světové (IAAF) atletické asociace. „Věřím, že ti, kteří vezmou otěže do svých rukou, budou mít snahu atletiku zatraktivnit,“ doufá Varhaník.
Žhavými kandidáty na roli nového prvního muže atletiky jsou legendy tohoto sportu Sebastian Coe a Sergej Bubka. „Myslím, že všichni kandidáti na úrovni EAA i IAAF jsou pro změny, jen jejich razance bude u každého jiná,“ tuší manažer Juck.
