Článek
Chořov (od našeho zpravodaje) ‑ Bývalou vicemistryni Evropy ale spíš zajímal bodový přínos pro český tým. „Ze začátku nám teklo do bot a já věděla, že to musím nějak zvládnout,“ přiznávala jedna z nejzkušenějších atletek v české výpravě.
A neméně ji těšil návrat pohody poté, co v Kladně nepřehodila 55 metrů a do finského Kuortane si letěla pro tři nezdařené pokusy. „Z toho jsem byla hodně špatná, nebyly to příjemné závody. Ale já věděla, že to v sobě mám, jen se potřebuju adaptovat,“ vysvětlovala Ogrodníková, která dál hodil naposledy více než před rokem.
S Janem Železným totiž v průběhu sezony sáhli k poměrně výrazné změně rozběhu, prodloužili ho zhruba o tři metry. „Trenér o tom mluví už dva roky a po Odložilově memoriálu se spontánně rozhodl, že to zkusíme. Je to ještě nedomazlené, ale pro mě lepší běžecky hlavně k příštímu roku,“ vypráví 32letá oštěpařka.
Proto ji nijak nerozhodilo, že první pokus v Chořově poslala pod 50 metrů. „To je právě ten rozběh, odhazovala jsem asi pět metrů před čarou. Ale nedá se to vyzkoušet jinde než při závodě,“ vysvětlovala.
Nárůst formy by ráda potvrdila i v úterý na Zlaté tretře, mj. v souboji s loučící se Barborou Špotákovou. „Těším se, zkusím přenést pocit, co jsem tady nabyla, a zkusím hodit ještě dál,“ předsevzala si.