Článek
Obyčejně mají atleti v kvalifikaci tři pokusy, vy jste házel čtyřikrát. Co se stalo?
U druhého pokusu jsem šel házet, ale ještě nesvítilo moje jméno. Čekal už jsem dlouho, tak jsem myslel, že už mám dávno házet. Pak jsem asi pět metrů před čárou viděl kužel, když už jsem zatahoval oštěp, tak jsem si říkal, že ho tam třeba zapomněli. Odhodil jsem a oni mi řekli, že je ten pokus neplatný. Byla to chyba hodná mladšího žáka, možná ani to ne.
Jak jste získal další pokus?
Nabídli mi další hod na konci startovního pole, jenže já jak házel první, tak jsem pak šel hned dva hody najednou. První mi vůbec nevyšel a ten potom už jsem byl tak psychicky i fyzicky vyčerpaný, že to vůbec neletělo.
Nakonec jste do finále postoupil, ale asi to bylo větší trápení, než jste čekal..
Myslel jsem, že málo síly bude stačit na finále, ale asi jsem si špatně postavil hlavu.
Co vám radil trenér Jan Železný?
Já to chtěl mít tak rychle z krku, že jsem za ním ani nešel. Jen jsem si to chtěl odbýt a jít rychle pryč a myslel si, že ani nebudu potřebovat žádnou radu. To asi ode mě bylo dost hloupé a nedospělé.
Před finále za ním ale asi vyrazíte...
Určitě. Večer po kvalifikaci si sedneme a budu se od něj snažit načerpat vědomosti. Na finále budu muset přijít jako jiný člověk.
Problémy se zády, které vás v poslední době trápily, jste v hlavě neměl?
To ne. Kdybych se bál o záda, házel bych ještě opatrněji a bylo by to ještě horší. Už takhle byla technika dost špatná.
Ale trápili se i další favoriti, Thorkildsen se zachránil až třetím pokusem...
I vloni a předloni házel v kvalifikaci 79 nebo 80 metrů a ve finále přidal dalších deset. Je to pan závodník. Myslím, že se skvěle připraví a bude bojovat o zlato.
Určitě vás potěšilo, že se tentokrát potkáte ve finále i s tréninkovým parťákem Veselým...
To jo. Když jsem přicházel a viděl, že má hozeno 77 metrů, tak jsem si říkal, že to bude na hraně postupu. A nakonec měl hozeno víc než já...
