Článek
Chodkyně Dibelková si syna Matěje na atletické mistrovství světa do Japonska vzala s sebou, vy jste nezvažovala, že by s vámi cestovala i dcera Valérie?
To ne, já myslím, že doma jí určitě bude líp.
Ale bude to pro vás asi nejdelší odloučení za necelé dva roky jejího života.
To asi jo. Ale my to tak nebereme, ona je zvyklá, když létám na mítinky, neberu ji ani na tréninky, takže ona je často s babičkou nebo manželem.
Takže není na vás natolik fixovaná, že by odloučení špatně snášela.
Pravda je, že byla trochu větší scénka, ale určitě to přežije. V tomhle jsem dost pragmatická, dítě si zvykne.
Kdo ponese odloučení hůř? Vy nebo malá Valerie?
Obě nastejno, ale asi nejhůř manžel, který ji bude muset hlídat a k tomu ještě psa (usmívá se).
Jak jste na tom byla v posledních dnech před odletem po oštěpařské stránce?
Měla jsem menší problémy s přitahovačem levé nohy od třísla, ale to by se ještě mohlo dát dohromady na místě. Lékařský tým tam letí kvalitní, doma té regenerace tolik nemám, takže to využiju naplno. Ale když to nebude bolet, myslím, že by to mohlo dopadnout dobře.
Co znamená „dopadnout dobře“? Co vám udělá radost?
Na to se těžko odpovídá, ale určitě mi udělá radost postup z kvalifikace, vždyť to bude můj první velký závod po návratu. Holky ale nehážou moc daleko.
Kolik myslíte, že bude třeba na postup z kvalifikace?
Myslím, že tak 59 nebo 60 metrů by mohlo stačit. Ale můžou tam přijet dvě Číňanky rok před olympiádou. Letos se to těžko tipuje...
Už jste někdy byla v Japonsku?
Ještě ne. V roce 1992 jsem byla v Soulu na mistrovství světa juniorů, ale v Japonsku ne.
Budete chtít poznat tamní kulturu?
Určitě, je to něco jiného. Ale záleží, jestli budu mít čas, oštěp žen je zase až někdy na konci, ale těším se, že si to užiju i jinak než oštěpařsky.
Jste typ, co chce v cizině vyzkoušet místní jídla i zvyky?
Jídla zrovna ne, z toho mám trochu strach. Suši jsem měla i tady a není to mé oblíbené jídlo. Ale kulturu poznám ráda, jako malá jsem byla s rodiči přes rok v Mongolsku, kde táta pracoval jako stavbyvedoucí, tak by to mohlo být trochu podobné.
Z toho Mongolska si už ale moc věcí asi nepamatujete.
Bylo to kolem první třídy, ale pamatuju si toho dost, asi tím, jak to bylo jiné.
