Článek
Z lednové operace zlomené zánártní kůstky se stihla zotavit, jenže zánět v patě sedmadvacetileté atletce vytrvale komplikoval přípravu. Zvládla se vrátit při Diamantové lize v Monaku, ale druhý start sezóny na její hlavní trati byl letos jejím posledním.
Na vítkovickém stadiónu vyhrála svůj rozběh v čase 56,30 s, ale z jejího výrazu bylo patrné, že běhání jí teď radost nedělá. „Není to ono, necítím se dobře,“ přiznala. „Bohužel mě pořád docela dost bolí noha a hrozně mě limituje. Nemůžu pořádně trénovat a podle toho to vypadá,“ posmutněle pokrčila rameny vloni neporazitelná překážkářka.
Už po úterním testu na 300 metrů překážek na Velké ceně Chebu jí v hlavě uzrálo rozhodnutí, že nemá cenu na mistrovství Evropy jezdit. „To už jsem věděla, že se za dva týdny nezvednu tak, aby to k něčemu vypadalo. Opravdu bych se v Curychu trápila. Nechci se jet jen zúčastnit, to by bylo po loňské sezóně zbytečné. Potřebuju se dát hlavně dohromady na příští rok,“ prohlásila Hejnová.
Každý krok bolí
Při svém jediném letošním zahraničním startu v Monaku doběhla sedmá v čase 55,80 s. „Já věřím, že bych třeba sekundu ještě srazila, ale nemám z toho běhání radost. Každý krok mě bolí,“ přiznávala.
Zánět v patě jí zlobí už delší dobu, s operovanou kostí by ale neměl souviset. „Všichni mi řekli, že tím to není, pata mě bolela už před zlomeninou. Spíš jsem doufala, že se zahojí kost a za tu dobu se vyléčí i zánět, ale bohužel se tak nestalo, protože samotný klid nestačí,“ vypráví. „Musím udělat něco radikálního,“ říká rozhodně.
Kromě lékařů tak Hejnová už vyrazila i za léčiteli. „Řeší to přes lymfatický systém, aby se z nohy odplavily nečistoty, které se tam pořád kumulují. A když ani to nepomůže, začne se to řešit různými chemickými přípravky, do čehož se mi moc nechtělo, ale zřejmě to bude potřeba,“ připouští svěřenkyně Dalibora Kupky.
