Hlavní obsah

Bez Honzy bych to nezvládla, vděčí příteli zraněná Hejnová. Nudu zahání u čtečky a televize

Praha

Ve zdolávání překážek je nejlepší na světě, jenže s takovou, jakou ji osud postavil do cesty začátkem roku, se potkává poprvé. Po operaci prasklé kosti v nártu už je Zuzana Hejnová týden doma, jen nerada si zvyká na berle a absenci pohybu, ale dobrá nálada jí neschází.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Přítel Honza je pro Zuzanu Hejnovou oporou i v těchto dnech.

Článek

Co všechno teď zvládáte?

Už chodím opatrně o berlích. Doteď jsem ale hodně ležela, protože se musí zahojit ta rána. Ve čtvrtek mi budou vyndávat stehy a teprve pak můžu začít aktivně cvičit.

Bolí vás teď noha?

Právě, že to není vůbec bolestivé, takže mám pocit jako bych s ní nic neměla. Proto se musím hlídat, abych nepodlehla pocitu, že noha je zdravá. Bolela jen večer po operaci, dali mi v nemocnici něco proti bolesti a pak už to bylo dobré. Mile mě překvapilo, že vůbec nebolí.

Dlaha, kterou vám lékaři voperovali do nohy, v nártu zůstane?

Mám ji přidělanou čtyřmi šrouby. Když mi nebude vadit, může tam být i rok nebo dva. To poznám, až začnu běhat. Ale minimálně pět šest měsíců tam být musí, než kost úplně sroste.

Co teď vyplňuje vás čas, když skoro nic nemůžete? Nenudíte se?

Byla jsem hodně unavená, dost času jsem prospala. Samozřejmě to nuda je, ale zatím to snáším dobře a až začne rehabilitace, nudit se nebudu. Zatím si čtu a koukám na televizi.

Takže máte nakoukané zimní sporty, přečtené všechny knížky na nočním stolku…

Na zimní sporty koukám průběžně, to si nenechám ujít. A pak jsem viděla, co zrovna dávali, třeba Jamese Bonda, na kterého kouká rád přítel Honza, i když mě zase tolik nebaví. A k narozeninám jsem dostala čtečku, mám stažených plno knížek, výběr mám široký.

Jste zvyklá na každodenní zátěž, jak teď snášíte dny nicnedělání?

Snažím se myslet pozitivně a brát to tak, že si odpočinu. I když jsem po sezóně měla měsíc volno, tak jsem úplně neodpočívala. Teď naberu potřebnou dávku energie a motivace do léta. Až budu moct na nohu našlapovat, začnu jezdit na rotopedu a na něm se fyzička dá dohnat.

Nicméně tak dlouhou pauzu od atletiky jste asi nezažila.

Nejdelší byla po olympiádě v Pekingu, kdy jsem byla na vytržení krčních mandlí. Nějak se to zkomplikovalo a dva měsíce jsem vůbec nic nemohla dělat. To bylo snad ještě horší než teď.

Budete se muset hlídat, abyste bez pohybu nepřibrala, nebo s tím nemíváte problém?

Myslím, že s tím problém nemám. Naopak, když tolik neběhám a neposiluju s činkou, mizí svalová hmota a jsem lehčí. Může být ze začátku výhodou, že noha ponese nižší váhu.

Přítel vám vyvařuje?

Vaří pořád. Od kamarádky doktorky, k níž chodím na akupunkturu, jsme dostali seznam potravin dobrých pro výživu kostí, tak se je snažíme zařazovat. Honza mi vaří, stará se o mě, bez něj bych to vůbec nezvládla. O berlích je to pro mě šílené, hlavně nohu teď ani nesmím položit, pořád ji musím držet ve vzduchu a to je strašně nepříjemné.

Už víte, jak bude probíhat rehabilitace?

Ještě to není úplně jasné, vše se domlouvá za pochodu. Ale určitě budu chodit na lymfatické masáže a další procedury. Nějaké pomůcky budu mít doma, abych nemusela pořád dojíždět, akorát budu jezdit cvičit někam, kde na mě bude někdo dohlížet.

Říkáte si, že když pauza měla přijít, přišla v pravý čas? Podzimní přípravu jste stihla absolvovat.

Doufám, že to tak bude fungovat. Myslím, že se nemůže ztratit, co jsem naběhala. Mám za sebou hodně náročný podzim, takže když si teď odpočinu a pak potrénuju, měla bych být na mistrovství Evropy připravená.

Doktoři mluví o tříměsíční rekonvalescenci. Máte představu, kdy byste mohla začít závodit?

Nedá se to moc odhadnout. Doktoři mi říkají nejzazší termíny, což je samozřejmě dobře, abych neměla pocit, že to za měsíc bude dobré. Hlavní je, aby kost opravdu srostla, nemá cenu začínat dřív a riskovat nějaké obnovení, určitě doktory poslechnu. Nezačnu závodit tak brzo jako vloni, hlavně se budu chtít připravit na mistrovství Evropy a absolvovat nějaký závod předtím. A jestli vyběhnu v červnu, nebo v červenci, už je v podstatě jedno.

Kolik jste dostala povzbudivých zpráv? Od fanoušků nebo třeba i soupeřek…

Od soupeřek kupodivu žádné. (úsměv) Ale od fanoušků mraky, dodává mi sílu a energii, jak mi všichni drží palce, abych se vrátila.

Související témata: