Hlavní obsah

Bahrajn kvůli dopingu dočasně nesmí naturalizovat atlety z ciziny

Bahrajn nesmí do roku 2027 naturalizovat žádné další atlety z ciziny. Na mistrovství světa 2025 v Tokiu může poslat maximálně deset závodníků. Je to součástí balíčku sankcí, který přijal od Světové atletiky jako trest za dopingové prohřešky. Omezenou kvótu atletů měla tato ostrovní země z Perského zálivu už na nedávných olympijských hrách v Paříži, ale tehdy to ještě nebylo zveřejněno.

Foto: Profimedia.cz

Keňská rodačka Winfred Yaviová získala pro Bahrajn olympijské zlato v běhu na 3000 metrů překážek.

Článek

Keňská rodačka Winfred Yaviová získala pro Bahrajn zlato v běhu na 3000 metrů překážek. Čtvrtkařka Salva Ajd Násirová pocházející z Nigérie skončila stříbrná. Ani jedné sportovkyně se netýkají dopingové kauzy, které dnes Světová atletika zveřejnila.

Mezinárodní federace vyšetřovala obvinění, že dva atleti Bahrajnu používali na OH 2021 v Tokiu zakázanou krevní transfuzi, a podezření, že bahrajnská federace angažovala trenéra aktuálně suspendovaného za doping. Bahrajnská atletická asociace uznala pochybení v souvislosti s dopingem a přijala balíček sankcí.

Následující tři roky nesmí přetáhnout do své atletické reprezentace žádného cizince. Musí také zřídit akademii pro výchovu místních talentů a novou národní antidopingovou agenturu.

Není to poprvé, co má bahrajnská atletika problémy s dopingem mezi naturalizovanými sportovci. V minulosti bylo hned několik případů, kdy atleti reprezentující tuto zemi pykali za doping. Násirová měla za zmeškané kontroly dvouletý distanc po vítězství na MS v roce 2019 a přišla o OH v Tokiu. Kemi Adekoyaová, někdejší halová mistryně světa na 400 metrů, dostala v roce 2019 čtyřletý trest za steroidy. Maratonec Marius Kimutai si od dubna odpykává tříletý trest za doping.