Článek
Podle historiků a pamětníků panovaly pochybnosti o pohlaví Koubkové již několik let, pozdější přiznání ale i tak znamenalo velké pozdvižení. Koubková se nakonec rozhodla k operaci, podle sexuologů se pravděpodobně jednalo o rozštěp šourku, a stal se z ní Zdeněk Koubek. Podle publicisty Pavla Kováře Koubek poté odcestoval do Spojených států, kde přednášel o svém osudu. Po svém návratu se podle Kováře dokonce oženil a z atletiky přesedlal na ragby. Zemřel ve svých 72 letech 12. června 1986.
Světová atletika zná více případů sporného pohlaví závodníků. První atletkou, která neuspěla při testu na určení pohlaví, byla Ewa Klobukowská, zlatá ze štafety na 4x100 metrů a bronzová z hladké stovky na olympiádě v Tokiu 1964. Zřídka vídaná genetická anomálie, která u ní byla v roce 1967 objevena, údajně neměla polskou atletku proti soupeřkám nijak zvýhodňovat. Účast na další olympiádě jí ale byla zakázána.
Odpověď jim dala vražda
Na olympijských hrách v Los Angeles 1932 se rozsvítila hvězda sprinterky Stanislawy Walasiewiczové, rodilé Polky, jež později s celou rodinou přesídlila do USA a změnila si jméno na Stella Walshová. V olympijském běhu na 100 metrů suverénně zvítězila a navíc časem 11,9 sekundy vyrovnala světový rekord, který v následujících pěti letech vylepšovala až na 11,6 sekundy. Okamžitě se vyrojily dohady nad tím, zda je opravdu ženou. Odpovědi se atletický svět dočkal až po její násilné smrti v roce 1980. Ukázalo se, že tělo Walasiewiczové bylo obdařeno částečně vyvinutými mužskými genitáliemi.
Zatím naposledy se o pohlaví atletky diskutovalo v souvislosti s Jihoafričankou Caster Semenyaovou. Ta zazářila na mistrovství světa v Berlíně v roce 2009, kde šokovala vítězstvím v čase 1:55,45 minuty. Poté následovaly vleklé spory kvůli pochybnostem o jejím pohlaví, ale Semenyaovová vše přestála bez úhony a mezi ženami závodí nadále.
