Článek
„Kolik jsi běžela? Já nevím,“ vystihuje překážkářka a tentokrát čtvrtkařka Denisa Rosolová obvyklou konverzaci mezi českými atlety, kteří se snažili monitorovat výsledky svých kolegů. „Takže se každý spíš ptá na umístění,“ vysvětlovala.
Krásné prostředí rozlehlého přímořského stadiónu Pankrition a slunečné počasí totiž trochu vyvažovala informační infrastruktura daleko zaostávající i za mítinky české extraligy. Nefungující internet, vypadávající světelná tabule, ukazatele s miniaturními výsledky… „Ani jsem nevěděl, jak jsem běžel, nemají to tady dobře podchycený,“ uznával čtvrtkař Pavel Maslák.
Spící Řekové
Nejvíc na slabší organizaci doplatili vytrvalci. Poprvé v historii mistrovství Evropy družstev se běžel závod na 5400 metrů. Rozhodčí totiž špatně spočítali kola a atlety poslali na ještě jeden „bonusový“ okruh. Proto se konečný výsledek počítal do bodového pořadí, ale časy nejsou uváděny.
„Stalo se i na Diamantové lize, že se běželo o kolo míň. Holt někdo zaspal, jsme v Řecku, tady se spí hodně… Mají sice finálně nezměřených, ale 5400 metrů, a kdo si to může do tréninkového deníku napsat,“ glosoval s nadsázkou šéftrenér Tomáš Dvořák.
Zmatků bylo víc, jak poznala třeba i půlkařka Lenka Masná. „Před závodem byl chaos. Chtěli nás odstartovat ze čtvrtkařského startu, pak nás posunuli ještě dál, přesouvali nás z drah,“ líčila. Ale na český postup to vliv nemělo.
