Článek
Staněk má se zámořskými koulaři velmi dobré vztahy, tak se jen optal svého kouče Petra Stehlíka, jestli může trénink skupiny obohatit vrhačské eso, a odepsal Kovacsovi, kdy tedy do Prahy přiletí. A americký pořízek odpověděl, že už je na ruzyňském letišti.
„Takže to bylo ukuchtěné hodně narychlo,“ smál se Staněk. „Ale trénink byl moc fajn, bylo dobré si zaházet s někým, s kým se můžete tahat,“ pochvaloval si přítomnost stříbrného medailisty z Tokia. Nadšení byli pochopitelně i jeho mladší parťáci ze skupiny včetně diskařských talentů, bratrů Forejtových.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Mě vidí každý den, je dobře, že viděli takové jméno ve stejném kruhu, kde házejí oni. Bylo to pro ně inspirativní, jakým stylem se dá házet ke 22 metrům,“ popisoval český rekordman.
Kovacse na oplátku pohostili v restauraci v Břevnovském klášteře. „Chodíme tam s klukama rádi na večeře, mají tam i super pivo. Dali jsme tři a šli spát,“ líčil Staněk. „Všichni měli obavu, aby se to nezvrtlo, ale on druhý den odjížděl do Polska a já pak na mistrovství republiky v Břeclavi, tak jsme to šikovně ukončili,“ usmíval se.
S Kovacsem by se měl letos potkat ještě jednou na skvěle obsazené koulařské soutěži v úterý v Záhřebu. „Chtěl bych končit sezonu nějakým pěkným výkonem, síly a motivace mám zjevně ještě dost,“ věří třicetiletý koulař pražského USK.
Po tokijském zklamání, kde vypadl v kvalifikaci, stihl už pět závodů a na Julisce si připsal nejlepší výkon letní sezony 21,53 m. „Asi týden jsem z výsledku na olympiádě přešlý byl, ale pak jsem si řekl, že už s tím stejně nic neudělám a zkusím se vrátit k tomu, jak jsem házel třeba v hale,“ vyprávěl.
