Hlavní obsah

Kanadě vyšla odplata. Těžko to pochopit i přijmout, litoval zdrcený ruský obránce Zamula

Ostrava

Tři země braly medaile z ostravského světového šampionátu hokejistů do 20 let medaile, ale velkou a okamžitou radost z těch svých měla pouze Kanada, která se dvou letech vrátila na trůn. Stříbrní Rusové byli zdrceni, jak ztratili výborně rozehrané finále a taky pro Švédy je bronz jen malou náplastí.

Foto: Vladimír Pryček, ČTK

Hokejisté Kanady slaví finálové vítězství a zisk zlatých medailí.

Článek
Fotogalerie

„Využili jsme jedinečnou příležitost oplatit soupeři potupnou prohru 0:6 ze skupiny. Odmala jsme všichni snili o takovém zápase v kanadském dresu, přes nepřiznivý vývoj měl krásnou tečku," mínil útočník Alexis Lafreniere, jenž pro zranění kolena nedohrál první duel se sbornou. Potom musel další dva zápasy vynechat a naskočil až do vyřazovací části.

„Bál jsem se, že už si na turnaji nezahraju, ale lékaři a fyzioterapeuti odvedli skvělou práci," řekla předpokládaná jednička letošního draftu NHL, jenž i přes zmíněnou absenci nasbírala v kanadském bodování skvělou bilanci 4+6, tedy průměr dva body na zápas.

Lafreinere se dostal i do All Start a byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. „Všichni v dresu s javorovým listem hráli tak dobře, aby na ně země mohl být hrdá. Každý nějak přispěl k úspěchu, zejména Hofer chytal úžasně," řekl Lafreniere.

Kanadští hráči děkovali i divákům, při zápasech o medaile měli v hledišti snad tři tisíce krajanů. „Skvělí fanoušci ještě posilovali energii týmu, který ukázal nezlomný charakter. Přijelo jich opravdu tolik, že nám tady v důležitých okamžicích vytvořili až domácí prostředí a za všech okolností stáli při nás," tvrdil útočník Joe Veleno.

S Ruskem si kolébka hokeje zahrála o zlato po pěti letech a stejně jako tehdy v Torontu zvítězila, i když to bylo podobně divoký zápas. Na straně poražených je pamětníkem trenér Valerij Bragin, jenž hodně těžce nesl, že nedošlo k vyloučení kanadského hráče, jenž při hře sborné šest proti čtyřem vyhodil puk z kluziště. „To mělo být na dvě minuty, ale už to nevrátíme," pravil.

Foto: Vladimír Pryček, ČTK

Smutek týmu Ruska po finálové prohře s Kanadou.

S vysvětlením, že sudí nakonec rozhodli správně ale přišel přímo v Ostravě komentátor TSN Bob MacKenzie, jenž potvrdil, že puk trefil kameru této televizní stanice umístěnou na plexiskle. „Pravidla říkají, že pokud puk narazí na okraj skla nebo na jakoukoli strukturu, která je k němu připojena, nepovažuje se to za nedovolené vyhození puku. Možná jsme se tak nechtěně stali spolupachateli kanadského zlata," uvedl.

Rusové přebírali stříbro z rozpaky, vždyť vedení 3:1 deset minut před koncem finále jim už takřka zhmotňovalo triumf, na nějž sborná čeká devět let. „Kanaďanům v zoufalé situaci spadlo do branky prakticky všechno. Je těžko to pochopit i přijmout," mínil obránce Jegor Zamula. „Je to pro naši zemi sice osmá placka za tu dobu, ale neleskne se tak, jak bychom všichni chtěli. Nevím, co víc říct, ale byli jsme ohromně blízko titulu," říkal se slzami v očích kapitán sborné Grigorij Děnisenko.

Také na tvářích Švédů bylo přes vydřený skalp Finů v duelu o 3. místo vidět, že jde jen o slabou náplast. Osm let čekání na titul neukončil ani král střelců šampionátu Samuel Fagemo. „Medaili máme na krku, ale v hlavě pořád smutek," řekl autor osmi branek. „V emotivní semifinálové bitvě šlo štěstí jinou cestou. Váha toho bronzu nám asi dojde až později, zatím je jen takovou náplastí na bolavou ránu. Chtěli jsme hrát v neděli večer, ne odpoledne," říkal v Torontu působící Rasmus Sandin, jenž byl s bilancí 3+7 nejproduktivnějším obráncem.