Tottenham - Ajax 0:1Senzační tažení Ajaxu pokračuje. Po Madridu a Turínu vyhrál i v Londýně

Čtvrthodina stačila nizozemskému hrdinovi z Turína, aby se stal znovu gerojem. Pro změnu v Londýně a v semifinále k tomu. Maročan Zijach poslal Van de Beera do šance a záložník Ajaxu si tváří v tvář Llorisovi počínal jako rutinér. Jako by mu nebylo teprve dvaadvacet, jako by podobných duelů zažil spoustu a obdobných příležitostí zužitkoval ještě víc.

Pro Tottenham, už beztak zdecimovaný absencí Kanea, Auriera, Lamely, Winkse a navrch ještě vykartovaného Sona, nic horšího přijít nemohlo. Sotva utkání začalo a už prohrával. Nevěděl si totiž rady s běhavými mladíky Ajaxu, kteří byli vždy a všude o krok či dva dřív. Drželi balon, kombinovali, trpělivě, ale aktivně a usilovně rozebírali domácí obranu s přesvědčením, že jejich chvíle přijde, tak jako přišla v Madridu a Turíně.

Po patnácti minutách se dočkali, a protože Van de Beek ji zužitkoval, a i video jeho trefu posvětilo, měli rázem navrch nejen herně, ale i psychicky. A kdo ví, jak by narostli, kdyby po devíti minutách nezlikvidoval Lloris příležitost Tadiče. Francouzský gólman v bráně Spurs však vytáhl excelentní zákrok, takže domácí tým kritický moment přežil.

Záhy mohl odpovědět a naplnit starou pravdu „nedáš - dostaneš", jenže hlavičkující Llorente bránu minul. Pro Kohouty to ale každopádně představovalo povzbuzení a hlavně výzvu, aby zkusili s nepříznivým vývojem semifinále něco provést. Pokoušeli se o to, i když ještě před půlí na ně dopadla další rána...

Vertonghen, jeden ze čtveřice domácích fotbalistů, kteří prošli Ajaxem, se totiž ve vzdušném souboji srazil hlavou se spoluhráčem Alderwiereldem a s obličejem zalitým krví musel střídat. A aby toho nebylo málo, v nastaveném čase skončila i hlavička Alderwilda nad břevnem Onanovy brány.

Tottenham si ovšem i díky tomu potvrdil, že se může v ofenzivě troufat mnohem víc než v prvních pětačtyřiceti minutách. Zatlačil Ajax k jeho šestnáctce, během čtvrthodiny vyslal na bránu hostů čtyři střely, tedy stejný počet, jako za celou první půli, nápor postupně přerůstal v trvalý tlak.

V bitvě o každý metr hřiště však disciplinovaně a organizovaně hrající nizozemský soupeř s přehledem odolával, i když od svého ofenzivního a aktivitou nabitého fotbalu musel samozřejmě ustoupit. Jen jednou se vlastně dostal k nebezpečnému výpadu, ale stál za to. Lloris se totiž v 77. minutě jen díval, jak se rána brazilského legionáře Nerese odráží od tyče jeho brány...

Největší šance druhé půle tak gól nepřinesla, ale Ajax mohl stejně jásat. Výhru uhájil a za týden bude doma hodně blízko k tomu, aby se probojoval do finále Ligy mistrů, které si zahrál naposledy v roce 1996.