Článek
Povězte, jak to s vámi teď vypadá?
Všechna vyšetření jsou v pohodě. Poslední tři čtyři dny už jsem docela aktivní, hodně jezdím na kole. O víkendu už jsem si naplánoval, že půjdu do haly a domluvíme se, kdy a jak se zapojím do tréninku s týmem.
Takže už vyhlížíte konkrétní datum návratu?
Těžko říct, kdy to bude. Po takovém zranění se zátěž musí přidávat postupně. První dva dny jsem se necítil dobře, ale pak bolesti hlavy ustoupily. Přesné datum, kdy se zase objevím v zápase, vám ale ještě neřeknu.
Pouštěl jste si pak ten neblahý moment?
Díval jsem se a musím říct, že od toho obránce to nebylo nic zákeřného. Spíš souhra náhod. Mě u mantinelu doháněl jeden hráč a trochu mě zahákoval. Já si chtěl víc pohlídat puk, tak jsem se podíval dolů a v tu chvíli jsem dostal úder ramenem na bradu.
Že šlo o nešťastnou náhodu tvrdil bezprostředně po utkání i váš kouč Jacques Lemaire. Ale spoluhráči byli asi jiného názoru. Mark Fraser přece shodil rukavice, aby Wilsonovi domluvil ručně.
To je běžná reakce ve všech situacích, kdy se něco podobného stane. Je to otázka určitého respektu. Nikdo přece nechce, aby docházelo ke zbytečným zraněním.
Nepadla pak na váš tým trochu deprese? Z dalších sedmi utkání vyhráli Devils jen dvakrát.
Nemyslím, že to bylo kvůli mému zranění. Uvědomte si, že zkraje sezóny bylo spousta hráčů na marodce a ti, co hráli místo nich, to zvládli skvěle. Každý tým má období, kdy tolik body nesbírá. Někdo tomu může říkat krize, ale je to úplně normální fáze sezóny.
Manažer Ďáblů Lou Lamoriello vám na poměrně dlouhou dobu nedoporučil komunikovat s médii. To je u Devils běžný postup v takových případech?
Myslím, že to je standardní postup. Určitý čas se přesně nevědělo, co mi je. A pokud nemáte informace, tak je zbytečné nějak spekulovat a pouštět nejasné informace do médií.
Mluvil jste o vašem zranění i s trenérem reprezentace Vladimírem Růžičkou?
O tom, jak to se mnou vypadá, byl průběžně informovaný mou osobní manažerkou. Ještě si ale budeme volat a probereme to.
Vy sám jste se nebál, že třeba na olympiádu vůbec nepojedete?
Že bych mohl přijít o Vancouver, to mě vlastně vůbec nenapadlo. Otřes mozku tam byl, ale slabý. Kdyby intenzita bolesti neodeznívala, tak bych se asi začal bát. Ale takhle jsem neměl důvod.
Brankář Tomáš Vokoun tvrdí, že na olympiádu začne myslet, až bude v letadle do Vancouveru. Vy jste na tom podobně?
Já myslím, že i Tomáš už na olympiádu trochu myslí, ale je asi správné nějak moc nad tím zase nehloubat. Přece jen máme v klubech ještě nějaké povinnosti.
