Článek
Před čtyřmi lety brala Kateřina Neumannová zlato a stříbro, druhý byl i Lukáš Bauer, bronz přidali hokejisté. „A svět šel od té doby nahoru, pokud bychom tu bilanci zopakovali, ukázali bychom, že nezaostáváme,“ tvrdí šéf ČOV. „Navíc je hezké, že nemáme jen jedno eso Martinu Sáblíkovou, ale máme víc adeptů,“ těší ho.
Zejména minulý víkend rozlil v českých příznivcích euforii. „Nedovedu si představit, že by byl lepší. Ale nezapomeňme, že ve Vancouveru bude hrát roli spousta faktorů, lépe se připraví soupeři, bude tam časový posun, může přijít nemoc… Každá maličkost bude hrát roli, proto se raději držím při zemi. Ale určitě je to lepší, než kdyby se našim sportovcům nedařilo a my čekali na to, že na olympiádě přijde zázrak,“ připouští.
Starosti? Jen logistika |
Necelý měsíc před ZOH prožívá Český olympijský výbor organizační nápor. Nejvíc starostí je s dopravou sportovců a vybavení do Kanady. „Musí se vyřešit nadváha i objem zavazadel, je to nestandardní v takovém počtu,“ přiznává předseda ČOV Milan Jirásek. Do Kanady se vše potřebné přesune na několikrát. „Snažíme se vyjednat co nejlepší přepravní podmínky, aby sportovci nebyli natlačeni, přece jen na západní pobřeží je cesta dlouhá a na tomhle rozhodně nechceme šetřit,“ zdůrazňuje. |
Na požádání vysype z rukávu jména dalších nadějí, kterým vedle es Bauera a Sáblíkové dává medailové naděje. „Počítat se musí s Tomášem Krausem, Nikolou Sudovou, Šárkou Záhrobskou,“ vyjmenovává. „Nebo i Ondřej Bank, když byl teď v Adelbodenu po prvním kole desátý, předvedl parádní jízdu jako lyžaři nejzvučnějších jmen. Nadějí jsou snowboardisti i biatlonisti, i když tam hrají velkou roli nervy, které výsledek můžou vychýlit oběma směry. Ale počítat se musí i s nimi,“ dodává Jirásek.
Sám má teď těžkou hlavu z toho, jak zhlédnout všechny české naděje v akci. „Jeden člověk to nemůže objezdit, zvlášť při vzdálenostech jednotlivých sportovišť, vždyť z Vancouveru do hor ve Whistleru se pojede dvě hodiny. Ale to jsou příjemné starosti,“ tetelí se Jirásek
Starosti mu ale nečiní případný útok na olympijskou pokladnu v podobě vyplácení odměn za medaile – za každé zlato je slíbeno jeden a půl miliónu korun. „V rozpočtu počítáme s určitou sumou, pokud by ale byla překročena, bude to jen dobře. Klidně a rádi prohrábneme šuplíčky, závazkům dostojíme,“ s úsměvem slibuje šéf ČOV.