Článek
Zlomovým bodem ve francouzském přístupu k Berdychovi byl wimbledonský zápas druhého kola s Fabricem Santorem v roce 2006. Houževnatého veterána přemohl tehdy dvacetiletý mladík až v pěti setech, během nichž létala kurtem z Francouzových úst neslušná slova, Berdych pro změnu imitoval Santorovy pohyby a přiznal, že ve chvíli, kdy požádal o zdravotní pauzu, vůbec nic ho netrápilo, jen chtěl soupeře rozhodit. „Úplně mě vykolejil," přitakával Santoro, který na závěr odmítl českému vítězi podat ruku.
V očích francouzských fanoušků Berdych neprošel proměnou i kvůli dalšímu vyhecovanému zápasu, v němž v pěti setech ztroskotal ve druhém kole Roland Garros 2008 na Michaelu Llodrovi. „Určitě ne s Llodrou, to není zrovna můj favorit," odpověděla ještě v roce 2012 česká jednička magazínu Tennis Arena na otázku, s kým z hráčů by chtěl ztroskotat na pustém ostrově.
Francouzský sportovní deník L'Équipe na „Bad Boye" Berdycha hledí přísnější optikou, než na jiné hráče a když se to hodí, rád vytahuje staré historky. Český tenista k tomu občas i zavdá podnět, jako když v Austrálii 2012 odmítl podat ruku Španělu Almagrovi, který ho u sítě nastřelil.
Ale časy se změnily. Loni hrál Berdych s Llodrou dokonce čtyřhru na turnaji v Montrealu, občas si jde na grandslamech zatrénovat s dalším francouzským mušketýrem Richardem Gasquetem. V šatně se normálně pozdraví, prohodí pár vět. Žádný problém.
Cenu citronu Berdych nedostal
Berdych už také neukazuje pouze svou introvertní tvář, je aktivní na sociálních sítích, kde dokazuje, že umí být i vtipný. Jako hvězda propagující řetězec H&M předvádí svůj vztah k módě, s fanoušky konverzuje o moderní hudbě.
Důkazem, že přístup Francouzů vůči Berdychovi ostatně není přehnaně kritický, je i fakt, že nikdy nedostal tzv. Cenu citronu, udělovanou francouzskými novináři tenistům s ‚problematickým chováním'. Přesto dva české laureáty má. Za rok 1982 Ivana Lendla, o pět let později ovládl hlasování Milan Šrejber.
