Hlavní obsah

Tenistka Karolína Plíšková: Do pětadvaceti chci být v TOP 10

Už dva roky se o dvojčatech Karolíně a Kristýně Plíškových (20) hovoří jako o velkých nadějích českého ženského tenisu. Právě předloni každá z nich vyhrála jeden z grandslamových turnajů v juniorské kategorii, Karolína uspěla na Australian Open a Kristýna ve Wimbledonu. Někteří odborníci ale čekali, že obě dívky budou ve dvaceti letech někde jinde než na začátku druhé stovky světového žebříčku.

Foto: Sport.cz

Karolína Plíšková na letošním grandslamovém Roland Garros

Článek

Karolína Plíšková, která poskytla Právu rozhovor krátce po svém tréninku na pražské Štvanici, ale vidí svůj dosavadní pozvolný vzestup jako správný, nechce prý být rychlokvaškou. Na druhou stranu má i smělé plány - ráda by se nejpozději do pěti let dostala mezi deset nejlepších tenistek planety.

V těchto dnech skončil poslední z letošních grandslamů - US Open. Jak byste zhodnotila dosavadní sezónu i s odkazem na výsledky vás obou na tomto turnaji v New Yorku?Já jsem prohrála ve druhém kole kvalifikace. Byla jsem trochu zraněná, ale určitě jsem mohla zahrát i víc, s tím se však nedá nic dělat. Naopak Kristýna zahrála výborný výsledek, když postoupila z kvalifikace a v prvním kole porazila favorizovanou Němku (osmnáctou hráčku žebříčku Julii Görgesovou, pozn. redakce). Také však nebyla úplně fyzicky v pořádku, takže pak vypadla, ale pro ni to byl určitě velký úspěch.

A celá vaše dosavadní sezóna?Kvalifikovala jsem se v Paříži i ve Wimbledonu, měla jsem tam spoustu těžkých zápasů, takže bych to hodnotila spíš kladně. Nějaký turnaj mi taky nevyšel, ale to se vždycky občas stane. Myslím si ale, že to bylo dobrý, hrály jsme spoustu větších turnajů, kde už je to těžší a nevyhrává se tam tolik, jako když hraju turnaje ITF.

Jsou tedy vaše výsledky podle představ anebo jste si je představovala přece jen lepší?Chtěla jsem se do konce minulého roku dostat do první stovky, abych se na grandslamy dostala rovnou do hlavní soutěže, což se mi nepovedlo asi o pět míst. Teď mi na podzim padá dost bodů, takže se zkouším dostat do Austrálie do hlavní soutěže a uvidím, jak to vyjde. Myslím, že by se mi to mohlo podařit (v současnosti je Karolína 98. v žebříčku, Kristýna 97., pozn. redakce).

Dala jste si nějakou lhůtu, do které byste ráda byla v určité pozici na ženském žebříčku a případně vyhrála nějaký turnaj WTA?To určitě ne. Chci hrát hlavně dobře, a abychom byly obě zdravé, a věřím, že výsledky pak přijdou. Nechávám tomu volný průběh a ono to nějak dopadne. Prozatím mám malý plán dostat se do konce roku do té stovky a hrát Australian Open bez kvalifikace. Plány ale musejí být trochu postupné. Nemůžu si teď říct, že chci být do konce roku do padesátky, to nevím, jestli jsem toho schopná. Turnaje jsou už teď navíc všechny těžké, takže nyní se chce hlavně dostat do té Austrálie a dál se uvidí.

V březnu vám oběma bylo dvacet let, což je pro ženský tenis celkem zlomový věk. Právě v tomto věku se začala pořádně prosazovat například Petra Kvitová. Myslíte si, že byste mohla být za další dva roky tam, kde je nyní ona?Je to možné, ale určitě nechci, aby to dopadlo tak, že skončím ve čtyřiadvaceti nebo nějak podobně. Takže, jestli tam budu za rok nebo za dva, to je mi víceméně jedno a nehraju tenis kvůli tomu, abych se tam dostala co nejdřív, v sedmnácti a pak brzo skončím. Takto to naplánované nemáme, zatím je čas. Myslím si, že tak do těch dvaceti pěti se tam dostanu (směje se).

Do pětadvaceti chcete být v TOP 10?Kdyby to tak bylo, tak by to bylo hezké, ale teď to nedokážu říct. Bude záležet, jak to tam bude padat.

Ale nějaký turnaj WTA byste snad ráda vyhrála i teď ve dvaceti, ne?Jo, to bych chtěla, ale nevím, jestli jsem na to už připravená, zda jsem na to hlavou vyzrálá. Zatím se to nepovedlo, i když jsem se letos oproti minulému roku posunula o hodně a je tedy větší naděje nějaký velký turnaj vyhrát. Třeba se to povede další rok.

Vzhledem k vašemu předloňskému vítězství na juniorském Australian Open a triumfu sestry Kristýny ve Wimbledonu ve stejné kategorii se o vás dvou hovořilo jako o velkých nadějích. Vzestup sice nastal, ale pro některé pomalejší, než se čekalo. Čím to je?Spousta lidí nám to říká, ale já sama za sebe neřeším, jestli bych měla být někde jinde, než jsem teď. Absolutně to tak necítím. Ale říká se, že dvojčata jsou trošku pomalejší (opět smích), takže tam možná budeme za rok či dva. Podle mě je opravdu jedno, jestli tam budu ve dvaceti anebo později.

Související témata: