Článek
K vrcholu dvanácté nejvyšší hory světa jim zbývalo zhruba 300 výškových metrů. Nezávisle na sobě zpozorovali pád horolezce z Tchajwanu, který se zřítil přes několik trhlin a zůstal ležet daleko od výstupové trasy.
Nejprve se nepoznali
„Tonda viděl pád svrchu, já zespoda, dostali jsme se k němu každý zvlášť,“ popisuje Auermüller. Bělík se ho hned anglicky zeptal, jestli má u sebe lano. Proč anglicky? „V první chvíli jsme se nepoznali,“ vysvětluje Auermüller.
Zraněného kolegu, navíc postiženého výškovou nemocí, museli transportovat dolů k šerpům. „Byl ve stavu, že se mohl pomalu hýbat, ale terén byl náročný, prudký zledovatělý svah. Uvázali jsme ho mezi sebe na smyčky, vysekávali stupy a pomáhali mu dávat nohy dolů. Pomalu jsme tak slezli do čtvrtého tábora,“ popisuje Auermüller záchrannou akci.
Vzájemná komunikace byla hodně omezená. „Mluvil hodně pomalu,“ vzpomíná Bělík. „Do základního tábora pro něj museli poslat koně a dva dny se ještě přesouvali dolů. Bylo to hodně na hraně,“ přiznává Auermüller.
Vařil čaj a čekal…
Čechům se tak rozplynul sen o zdolání osmitisícové hory. „Bylo mi to hodně líto, ale záchrana měla jednoznačně přednost. Ještě další den jsme diskutovali, jestli to znovu nezkusíme. Ale už nebylo dobré počasí, tak jsem nešel a říkal si, že radši udělám dole čaj pro Zuzanu, až přijde. Tak jsem vařil a čekal,“ vzpomíná Bělík.
Jenže jejich kolegyně Zuzana Hofmannová nepřišla. Jako první Češka dosáhla na vrchol Broad Peaku vysokého 8047 metrů, ale sestup se jí stal osudným. „To je nebezpečí těchto expedicí, že někdy můžou dopadnout i takhle. Holt se někdy může stát život za život…“ posmutněle říká Auermüller.
Alespoň o tchajwanském horolezci přišly dobré zprávy. „V září loňského roku jsme dostali poděkování od šéfa jejich expedice za to, že jsme ho vytáhli z hrobu,“ dodává Bělík.
