Článek
Jak probíhají setkání s domácími reprezentantkami na hotelu?
Sládečková: Holky jsou strašně v pohodě. Když je potkáme, zeptáme se, jak se mají, co mají na programu. Jsou hodně přátelské.
Ratajová: I když dneska už to bylo trochu chladnější. (úsměv)
Jak podle vás Finky pohlížejí na český ženský florbal?
Sládečková: Podle mě si pořád myslí, že jsou na tom líp. Mají výhodu širší základny hráček, vědí, že kvalita je na jejich straně.
Ratajová: Mně se fakt zdá, že mají silný výběr a zase tolik obavy nemají. Ale určitě do zápasu nepůjdou lehkovážně, jsou doma a přistoupí k tomu zodpovědně.
Český výběr má při očekávané dominanci Švédek papírově dvě šance na medaili. Přijde vám schůdnější cesta přes Finky než přes Švýcarsko?
Sládečková: Mně se hraje lépe proti Finkám, Švýcarky jsou individuálně strašně silné.
V čem je finský styl specifický?
Sládečková: U nás se snažíme si navzájem pomáhat, zdvojovat se. Ony si naopak věří jedna na jednu a hodně útočí. Věří, že dají gól a nepřipouštějí si, že by z toho mohl hrozit protiútok.
Vy už si po půl roce ve Finsku také věříte víc?
Ratajová: Myslím, že nám přestup hodně pomohl. A věřím, že v těch soubojích nebudeme výrazně slabší, půjdeme do toho jako ony. Jejich florbal je výrazně přímočařejší než v Česku.
Co s Finkami může udělat domácí prostředí a fanoušci? Můžou znervóznět?
Sládečková: Doufáme, že by to mohlo hrát roli. Hrají doma, snad konečně přijde hodně lidí.
Vy jste domácí prostředí zažila před dvěma, svazovalo vás?
Sládečková: Možná první zápas, ale pak už nás docela hnalo.
Oběma se vám na turnaji zatím bodově daří, ale klíčové zápasy teprve přijdou.
Ratajová: Každý cítí v semifinále šanci, když nám nepadl los na Švédky. Zápas je hratelný a doufám, že to bude minimálně vyrovnané.
Jak jste si zvykaly na život ve Finsku, kde působíte od léta?
Sládečková: Jsme v hlavním městě, nechtěla bych být někde mimo jen u jezera. Ale jdeme do práce, pak na trénink a je večer. Času moc není, ale jsem spokojená.
Kam chodíte do práce?
Ratajová: Pracujeme šest hodin denně v obchodě, který se zabývá věcmi pro kutily, doplňujeme zboží, není to těžká práce. Lidí jsou tam milí, manažer obchodu je spojený s klubem, v tom bylo hledání práce snazší. Myslím, že vybrali dobře, finština není překážkou.
Spokojené jste i po herní stránce?
Ratajová: Pořád mě to baví. Připadá mi, že ve Finsku má florbal větší smysl, i hráčky a trenéři ho berou s větší důležitostí než v Česku. Tréninky jsou zábavné a zápasy vyrovnané i s papírově slabšími soupeři.
Byla shoda okolností, že jste z Vítkovic zamířily obě do stejného klubu?
Sládečková: Trochu ano. Klub hledal typově hráčky na posty, na které se hodíme a obě jsme věděly, že bychom chtěly pryč z české extraligy.
Ratajová: A určitě je lepší, že jsme v klubu dvě. I kdybych tam byla sama, určitě by se to nějak zvládlo, ale takhle si můžeme pomoct, i spolu ještě s jednou Finkou bydlíme.
Čas na poznávání Finska jste měly?
Sládečková: Než začala sezóna, bylo ho víc. Kolem Helsinek je spousta ostrůvků, kam se dá jet lodí, na jednom jsme byly v ZOO, já stihla navštívit i Tallinn, který je kousek. Po Vánocích se chceme podívat i na sever do Rovaniemi, kde má oficiální domov Santa Claus, kousek je Petrohrad… Plánů je hodně, záleží, jak bude čas.
