Článek
Ve čtvrtek třicetiletá Alptekinová se vzdala všech výsledků od 29. července 2010 do olympijských her, kdy se představila na dráze naposledy. Kromě zlata z Londýna přišla i o titul z mistrovství Evropy v Helsinkách a bronz z halového mistrovství světa v Istanbulu.
Alptekinová se stala nečekaně olympijskou vítězkou poté, co si během sezóny zlepšila osobní rekord o téměř devět sekund. V jejím biologickém pasu byly následně nalezeny abnormální krevní hodnoty, které podle IAAF ukazují na manipulaci s krví. Turecký svaz sice svou běžkyni v roce 2013 obvinění z dopingu zbavil, IAAF se však odvolala k CAS a trvala na jejím postihu.
Osmiletý distanc dostala Alptekinová proto, že šlo o její druhé provinění. Trest na dva roky si odpykala poté, co byla v roce 2004 na juniorském MS testována na anabolické steroidy.
Zlato z Londýna by nyní mohlo připadnout jiné Turkyni Gamze Bulutové, jež doběhla v olympijském závodě druhá. Na bronzovou pozici se posune původně čtvrtá Ruska Taťjana Tomašovová, která má za sebou dvouletý distanc za podvádění se vzorky moči.