Článek
Kdy vás achilovka začala zlobit?
Při soustředění na Tenerife, začala mě pobolívat asi týden před odletem. Myslela jsem, že to je třeba od nataženého lýtka, tak jsem si dala den dva volno, abych vydržela jeden kvalitní trénink, vzala jsem si i prášky. A asi jsme to přetáhli, druhý den jsem achilovku měla hodně nateklou, byla horká, tak už jsem věděla, že tam je problém, asi zánět.
Byl váš odhad správný?
Po příletu do Prahy se zánět potvrdil, dostala jsem na týden a půl volno, ale nelíbilo se mi, že se to pořád nezlepšuje, nemohla jsem ani klusat, tak jsem si vyžádala magnetickou rezonanci. A první zpráva byla, že mám achilovku natrženou. Naštěstí jsem za tři dny šla za doktorem Freiem na druhou kontrolu a on řekl, že si nemyslí, že by byla natržená, ale že tam je hodně velký zánět. Tak jsme to museli řešit plazmou, ta léčbu urychlila a za týden jsem trénovala.
Podezření na natrženou achilovku vás muselo hodně vyděsit.
Už jsem pomalu balila sezónu. Viděla jsem, jak dostanu nechodící ortézu a berle, doma na šampionátu se neukážu, co budu dělat s lístkama… Musím zaklepat, dopadlo to dobře.
Kolik lístků na šampionát v Praze máte?
Asi dvacet na každý den, dávala jsem je k Vánocům. Ale pořád po mně všichni chtějí další.
Na zranění „bohatý“ byl pro vás i loňský rok. Je to daň za to, že i když je vám teprve osmadvacet, ve světové špičce jste už přes deset let?
Asi má někdo mojí panenku voodoo. (úsměv) Bude to i věkem, závodím s holkama až o deset let mladšíma, to musí být znát. Doufám, že to do Ria ještě nějak doklepu bez zranění, snažíme se tomu i předcházet, protože člověku nepřidá, když se dostává do formy a zase něco přijde.
Jak se zraněním snažíte předcházet?
Byli jsme teď u pana Havlíčka, aby zjistil z jídla, co mi nesedí a co bych měla jíst. Snažím se i víc rehabilitovat, chodím na jeden speciální rehabilitační přístroj, který uvolňuje svaly…
Hodně vám známý dietolog překopal jídelníček?
To se dozvím až za týden z výsledků. Do té doby se musím přejídat vším, co mi chutná, protože kdo ví, co budu muset vysadit. (úsměv)
Na facebooku jste se pochlubila osobním rekordem v trhu 54 kilogramů. Zesílila jste?
Teď jsem si po třech letech zlepšila rekord v trhu, i když to bylo asi hodně o hlavě, protože s trhem jsem začínala až u Martiny (trenérky Blažkové), nerada jsem si dávala něco těžkého nad hlavu. Na to, že jsem vloni nemohla zvednout ani padesát kilo, jsem spokojená.
Nechcete využít sílu při kouli a zkusit si návrat k pětiboji?
Na Tenerife jsem kouli zkoušela, a bez tréninku jsem hodila dvanáct a půl metru, i jsem to ustála v kruhu. Síla tam je, ale já se obávám výšky… Navíc můžou na halové Evropě startovat jen dvě z jedné země, tak radši půjdu čtvrtku, abych holkám nebrala místo. (směje se)
Vaše překážkářská kolegyně Zuzana Hejnová směřuje v hale k osmistovce, vás by…
(ihned reaguje) Nikdy! Nic delšího než 400 metrů určitě nepůjdu, tím jsem si jistá.
Jednu čtvrtku už máte letos za sebou. Potěšil vás čas 52,64 v Moskvě?
Docela jsem se obávala, co můžu od první čtvrtky čekat, protože z třístovky na Strahově jsem byla hodně rozčarovaná, netušila jsem, že můžu běžet až takhle pomalu (38,16 s), i když to bylo po těžkém týdnu. V Moskvě to bylo ještě takové těžkopádné, od začátku do konce jsem běžela stejně. Myslím, že až se to vyladí, jsem schopna běžet rychle.
Mítinku Ruská zima se účastníte často, závodíte v Moskvě ráda?
Co běhám čtvrtku, byla jsem v Moskvě každý rok. Hlavně letos moc není kde jinde závodit. Moskva je jediný mítink, kde jsem věděla, že bude kvalitní konkurence, další závody mám ve Vídni, což jsou takové rakouské veřejky jako u nás v Praze.
Žádné další zahraniční starty vás v hale nečekají?
Pak až mistrovství republiky, kde zřejmě půjdu asi dvoustovku, to bude všechno. Bohužel není kde čtvrtku běhat, takže si asi dám dvě a pak hurá na mistrovství Evropy. Aspoň budu víc natěšená, zkušenosti po loňské hale snad mám, vím, jak to běhat, tak se nemusím bát.
