Článek
Nevylekala vás rychlým úvodem Rumunka Morosanuová?Já věděla, že vypálí, ale nesmím se jí držet. Spíš jsem v šoku, že není ve finále, já ji brala jako jednu z favoritek na medaili a tohle je překvapení.
Bylo vidět, že v závěru jste nešla úplně naplno.Konec jsem už vypouštěla, říkala jsem si, že už jsem hodně vepředu a Ukrajinka spurtovala. Ale asi to tak mělo být, třeba teď budu mít ve finále lepší dráhu a budu pod ní. Ke konci jsem se už smála, kontrolovala doběh na tabuli, hlavně, že mi zůstalo dost sil. A ukázalo se, že ten čas ve Vyškově nebyl úlet.
Takové hlasy se objevily?To ne, když mě tam všichni viděli, postřehli, že už jsem přišla na to, jak překážky běhat. Jen nás tady v Helsinkách osmá překážka trochu vyhodila doprava, musíme si na to dát při finále pozor, ale snad nám to vyjde.
Jak nepříjemné pro vás bylo běžet semifinále už po půl desáté dopoledne českého času?Naštěstí nás na to trenérka po Memoriálu Josefa Odložila připravovala, trénovaly jsme dopoledne. Teď zase máme více než den na odpočinek, to jsem ráda.
Co vám udělá radost ve finále? Jakákoliv medaile?Beru osobák, chtěla bych se k němu minimálně přiblížit. Za medaili bych určitě byla ráda, ale tu bude chtít osm holek, bude to boj.
Pak jako atletická univerzálka zase přejdete na další disciplínu?Kdepak, už žádná další. Ale když jsem tu včera viděla čtvrtkařky, říkala jsem si: Hmm, to by taky bylo zajímavé.
Máte ohlasy od soupeřek na váš přechod k překážkám?Třeba Rumunka, se kterou jsem skákala dálku, se divila, už jak jsem přišla na čtvrtku, pak na překážky, asi byla docela v šoku. Ale Litevka Skuyteová minule závodila kouli, teď ve výšce, to je asi ještě větší změna.
