Článek
„Před čtyřmi lety jsem odjížděl do Číny jako třetí nejlepší Evropan, ale ten tlak médií byl přehnaný. Teď bylo těžší se na olympiádu vůbec dostat, ale klid mi vyhovuje, aspoň se můžu v klidu soustředit na přípravu,“ kvituje.
Vyhrává i pro rodinu
Během olympijského cyklu se toho u Ježka změnilo víc. „Jsem vyzrálejší, snad mi to pálí víc než před čtyřmi lety,“ usmívá se svěřenec Zdeňka Kasíka z vršovického Sokola. „Zkoušel jsem jít i o váhu výše, kde je jinačí judo. Silovější a méně pohyblivé, něco jsem si z něj vzal. Ale kategorii do 73 kilogramů mám radši, je technická, rychlejší, pere se mi v ní lépe,“ popisuje Ježek, jenž vloni v Istanbulu vybojoval evropský bronz, první medaili ze šampionátu pro české judo po sedmi letech.
Změnil se mu i osobní život, před rokem a půl se Ježkovi narodil syn Jaromír. „Člověk teď víc myslí na budoucnost celé rodiny, ne jen sám na sebe. Snažím se dělat úspěchy, aby se rodina měla co nejlépe,“ vykládá.
Ježkova manželka ale jeho snahu o co nejlepší výsledky nesleduje. „Říká, že na to nemá nervy,“ tlumočí její slova Ježek. „Má takovou pověru, že když se na mě dívá, většinou to nedopadne, a když se nedívá, udělám dobrý výsledek. Tak snad se koukat nebude,“ culí se pětadvacetiletý judista.
Špión u videa
Olympijskou přípravu mu letos značně narušily zdravotní problémy. Natažené úpony v pravém lokti ho na čtyři měsíce poslaly mimo tatami. Místo aby jel na mistrovství Evropy do Čeljabinsku jako obhájce bronzu, pasoval se do role špióna a sledoval soupeře. „Všechny jsem si nahrával, snad vím, jak na ně,“ doufá.
Jeho videotéka s potenciálními rivaly v Londýně je téměř kompletní. „Mám všechny soupeře kromě jednoho Portoričana, o kterém nevím vůbec nic,“ říká.
O každém má i podrobné zápisky. „Jestli je pravák nebo levák, dělá nožní či boční techniku, dává ruce z vrchu nebo za krk, je vzpřímený či předkloněný,“ dává nahlédnout do judistického poznámkového aparátu.
Do Londýna vyrazí s jasným cílem. „Chci být lepší než před čtyřmi lety, to znamená nevypadnout v prvním kole.“ A pak se třeba i postarat o to, že si jeho tatínek nechá narůst knír. Tak zní totiž rodinná sázka v případě zisku medaile.
Sázení se je vůbec oblíbenou judistickou kratochvílí. „Většinou to bývá s trenérem Kasíkem o medaile na světových pohárech, už jsem pár bas nebo lahví něčeho dobrého prohrál. Tak by to chtělo zase něco získat zpátky,“ culí se Ježek.
