Hlavní obsah

Evropa nebo Amerika? Krasobruslař Verner váhá. Pomáhá mu i zpěvák Landa

PRAHA

Krasobruslař Tomáš Verner je na rozcestí. Dva měsíce si v Americe zkoušel jiný styl tréninku, než na který byl bývalý mistr Evropy zvyklý. Během příštích dnů se rozhodne, zda změní trenéry i kontinent, na němž bude chtít dát zapomenout na minulou zpackanou sezónu. A pomoct v návratu mezi elitu mu má i zpěvák a skladatel Daniel Landa.

Foto: Sport Invest

Tomáš Verner

Článek

Kde všude jste v zámoří byl?

Sebral jsem se po 20. červnu a odletěl do Detroitu tvořit programy, tam jsem se zdržel zhruba deset dní, pak jsem letěl do Japonska na tři show během pěti dnů a vrátil se do Detroitu, abych dokončil tu práci. Odtamtud jsem se přesunul do Toronta, kde jsem šest dní trénoval s Brianem Orserem, a poté jsem letěl do New Jersey do dalšího tréninkového týmu. A pak jsem se vrátil domů, abych dokončil bakalářskou práci a rozmyslel si, co dál.

Kde vám bylo nejlépe?

New Jersey mi bylo asi nejbližší, mám tam kamarády, se kterými jsem bruslil, spousta ruských kluků tam dělá trenéry, bylo to jako bych se vrátil v čase.

Měl jste všechno předem připravené nebo jste i trochu improvizoval?

Všechno bylo předem domluvené, nechtěl jsem to nechat náhodě. Jediné, kde jsem trochu improvizoval, byli trenéři na techniku, které jsem si domlouval sám. Tam to funguje tak, že když má trenér volno, můžete ho oslovit, jestli vám dá privátní lekci. Většinou neodmítnou...

Před odletem jste mluvil o tom, že v Americe mají trenéři trochu jiný přístup než v Evropě, když u závodníků spíše jen korigují chyby. Skutečně to tak fungovalo?

Bylo to přesně tak. Extrémní případ to byl u Briana Orsera, který v podstatě jen dohlíží na skupinu bruslařů a koriguje je všechny najednou. Privátní lekce u něj víceméně neexistují.  Strávil jsem šest výukových hodin na ledě, z toho dvě s trenéry a zbytek byl na mě, kdy jsem piloval, co jsem potřeboval. Zatímco v Evropě je člověk s trenérem na ledě jeden na jednoho tři hodiny, v tomhle je to dost odlišné.

Tomáš Verner během volné jízdyfoto: ČTK/AP

V Kanadě jste tedy chystal programy se svou choreografkou Lori Nicholovou?

To ne, teď mám nového choreografa, Pasqualeho Camerlenga (bývalý tanečník na ledě – pozn. red.), což je Ital žijící v Torontu. Spolupracuje se spoustou lidí ze světové špičky, oslovily mě ty poslední programy, které dělal s Daisukem Takahašim, tak jsem to chtěl vyzkoušet.

Budou tedy vaše jízdy odlišné než v minulosti?

Výrazně ne, pořád jsem to já. Ale choreografie jsou jiné, nechtěl jsem si brát jízdy z minulé sezóny. Můj krátký program bude na Zpívání v dešti, což je krásná hudba, kterou krasobruslaři většinou používají v exhbicích, ale bez vokálů na ni nikdo nejezdil. A volná bude pro diváky, vybral jsem doprovod Michaela Jacksona.

A to hlavní - už jste rozhodnutý, kde budete přes zimu trénovat?

Musím si probrat, jestli budu pokračovat v tom, co jsem dělal doteď, nebo změním podmínky v to, co jsem teď dělal v Americe. To rozhodnutí teprve padne, zatím ho nechci rozebírat.  Musím nejdříve promluvit s lidmi, kterých se to týká. Na konci září po státnicích oznámím verdikt.

Jedna varianta je tedy zůstat v Oberstdorfu u trenérů Kopřivové a Hutha, druhou máte předjednanou v zámoří?

Přesně tak. S paní Kopřivovou už jsme několikrát mluvili o tom, co jsem viděl, jak jsem trénoval, co se mi líbilo... To rozhodnutí bych nechtěl uspěchat, nerad bych dopadl jako Carolina (bývalá Vernerova tréninková partnerka Kostnerová – pozn. red.), která skočila rovnýma nohama do Los Angeles, pak z toho byla zklamaná a vracela se zpátky. To nechci.

Dovedete si představit opustit domov a trávit většinu roku v Americe?

Přemýšlel jsem o tom hodně. Trénink se mi tam líbil... Prostě chci najít efektivní přípravu, aby její objem odpovídal mým výkonům.

Za ty dva měsíce, co jste v Americe strávil, vám ani trochu nebylo smutno?

Na jednu stranu ano, ale já věděl, že jsem tam byl proto, abych objevil, co je lepší a co horší, dalo se to zvládnout. Tohle jsem bral jako svůj nápad. Kdyby mě tam někdo poslal a musel bych tam být, tak by mi bylo víc smutno.

Na druhou stranu to mohla být v celku romantika, strávit léto cestováním po zámoří... Nebo jste krom tréninku nic jiného nepoznal?

To ne, užil jsem si to. Z New Jersey je to kousek k oceánu, tak jsem si tam byl zaplavat, viděl jsem New York, show na Broadwayi.... Šest dni jsem byl na ledě a sedmý měl volno, tak jsem se snažil poznat i to zázemí, které tam budu mít.

Krasobruslař Tomáš Verner během krátkého programu na olympijských hrách ve Vancouverufoto: Reuters/David Gray

Berete příští sezónu jako přelomovou v tom, že pokud by se vám nepovedla, už byste si mohl přibouchnout dveře k návratu mezi světovou špičku?

Určitě, to je asi pohled víc lidí kolem mě. Nebudu si připouštět tlak, že se musím vrátit do špičky. Ale je čas, abych začal předvádět stabilní výkony na nejvyšší úrovni.

Pomoci vám v tom má i zpěvák Daniel Landa, se kterým spolupracujete na psychice. To je trochu nezvyklé spojení...

Trochu nezvyklé, ale podle mě úplně správné. Hledal jsem někoho, s kým nebudu ležet na gauči a rozebírat sny a moje dětství.

Tak to v minulosti fungovalo?

To trochu přeháním. Ale chtěl jsem někoho, s kým budu něco dělat nebo cvičit. Dana znám dlouho přes muziku, přes divadlo, jeho dcera tady bruslila. Po olympiádě se ozval, že by měl cestu, jak mi pomoct, ať to zkusíme. Říkám, super, potkejme se, uvidíme, co z toho vzejde.

A co z toho zatím vzešlo?

Jsem z toho nadšený, nebudu všechno rozebírat, zatím děláme dechová cvičení, abych se dokázal soustředit na svůj dech. Mám z toho radost, je to další krok správným směrem.