Hlavní obsah

Kateřina Emmons opustí na MS manžela: Pod americkou vlajkou střílet nebudu

Vyhrála všechno, co se dalo. Má tři medaile z olympiády a celé kolekce ze světových a evropských šampionátů. Česká střelkyně Kateřina Emmons (26), maminka šestnáctiměsíční Julie a manželka nejlepšího světového střelce Matthewa Emmonse z USA se chystá na další vrchol, kterým bude srpnové mistrovství světa v Mnichově, kde bude startovat... „Samozřejmě za Českou republiku. I když žiji většinu roku v Minnesotě a mohu mít dvě občanství, pod americkou vlajkou střílet nebudu,“ tvrdí.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Česká reprezentantka ve střelbě Kateřina Emmons

Článek

S manželem žijete v Minnesotě. Nezvažujete, že byste střílela za USA?

Nikdy jsem na to ani minutu nepomyslela. Tohle jsme si s Mattem vyříkali hned na začátku. Já budu střílet za Českou republiku a on za Spojené státy. Je pravda, že mi zákon umožňuje mít dvojí občanství, ale to neznamená, že bych změnila reprezentační dres. Doma jsem v Česku, tady jsem se narodila, mám tu rodinu, spoustu přátel. Vůbec si neumím představit, že kdybych uspěla v nějakém závodě, koukala bych se, jak na stožár stoupá jiná vlajka a hrají mi jinou hymnu, než Kde domov můj... Ne, to nepřichází v úvahu! Není to nic ve zlém, ale pod americkou vlajkou střílet nebudu.

A Matt pod českou?

Je to stejný případ. Oba víme, že by nás druhá strana brala, ale my zůstaneme věrni svým zemím.

Za týden vás čeká světový šampionát v Mnichově. V jaké se tam chystáte formě?

Rozhodně nebudu na světový šampionát připravená jako na olympiádu v Pekingu. To prostě nešlo kvůli problémům s kyčlí. Musela jsem hodně upravit trénink vzduchové pušky. Vynechávám malorážku. Já jsem ale bojovník, takže se poperu o co nejlepší výsledek. Když zaberu, může to být dobré. Mohla bych dát v základní části 397 bodů, což by snad stačilo na spodek finálové osmičky. Ve finále se umím nabudit a mohu postoupit výš. Třeba až k medaili.

V Mnichově se bude střílet i o šest účastnických míst pro olympijský Londýn. Jak vidíte svoje šance?

Když se dostanu do osmičlenného finále, pak ta šance na první šestku je veliká, ale dopředu se to nedá odhadnout. Věřím, že udělám dobrý výsledek. A kdyby ta letenka do Londýna nevyšla teď, je tu celá příští rok dlouhá sezóna a v té už to zvládnu. Někde to účastnické místo trefím.

Opravdu by vám nebylo líto, kdybyste se vrátila bez medaile?

Líto... Já už nemám důvod být nervózní nebo někomu něco dokazovat. Vyhrála jsem úplně všechno. Beru situaci takovou, jaká je. Jsem šťastná maminka a to, co se stalo s mým tělem, je naprosto přirozené. Nejsem nemocná, ono se to spraví, to vím.

Kateřina Emmonsfoto: Sport Invest Group

Jak na tom momentálně je váš bolavý kyčel?

Kyčel se lepší pomalu, nelze to uspěchat. Návrat k normálu potrvá několik měsíců. Po porodu se tělo rozvolnilo, najednou jsem zatěžovala jiné partie. Vazy to nevydržely. Potřebovala jsem ale ten proces návratu nastartovat. Cvičím speciální sestavu i pětkrát denně po patnácti minutách. Vystudovala jsem fyzioterapii, takže vím, co a jak mám dělat. Navíc mám v Plzni výborného fyzioterapeuta, který na mne dohlédne, když je třeba. Je to můj spolužák.

Vy jste se neobrátila na věhlasného fyzioterapeuta Pavla Koláře?

Nechtěla jsem ho otravovat s takovou prkotinou. On léčí mnohem závažnější případy. A pak... Fyzioterapeutických cest je mnoho a já jsem v tomhle „Kolářovec,“ tedy vyznávám a používám jeho metody.

Co všechno už při tréninku zvládnete?

Minulý týden už jsem střílela pětasedmdesát ran a víc, což je dobré, ale nechci jít do zbytečného rizika a kyčel přetěžovat.

Nejvíc vám tedy chybí...

Fyzická kondice. Běhala jsem málo, nešlo to.

Kdy budete úplně fit?

To je proces na několik měsíců. Věřím, že do konce roku se všechno srovná a příští sezónu absolvuji v plné síle a snad i s malorážkou.

Do šampionátu, na němž střílíte už v neděli 31. července, moc času nezbývá, co všechno ještě chcete stihnout?

Už nic nedohoním, takže se soustředím na odstraňování chyb, o nichž vím. Kvantitu tréninku nahrazuji kvalitou a chybějící fyzičku koncentrací a bojovností.

Vaše dcera Julie je zkušený cestovatel. Dvakrát obletěla zeměkouli, když jste byli za rodiči v Austrálii. Bude s vámi i na šampionátu?

Kdepak, bude s mojí maminkou, sestrou a jejími dětmi na naší šumavské chalupě. S maminkou, svojí babičkou, si náramně rozumí. Také s mým tátou, tedy dědou, který už přiletěl z Austrálie a je tu se střeleckou reprezentací země klokanů. Při mistrovství světa za ní budeme jezdit, protože z Mnichova to je na chaloupku asi dvě hodiny. Zvládneme to na otočku.

Při olympiádě v Pekingu jste bydleli společně s manželem Mattem. V Mnichově budete také spolu? A u které výpravy?

My žijeme většinu roku v Minnesotě. Americká reprezentace se připravuje v olympijském středisku v Colorado Springs nebo na vojenské základně Fort Benning, kde je výborná střelnice. Jsme tedy mimo dění a občas cítíme, že ten kontakt s týmem chybí. S Mattem jsme se shodli, že bude nejlepší, když já budu bydlet v hotelu s českou výpravou a on s týmem USA. Na to, abychom se viděli, bude možností dost. Pořád jsme spolu, i v Plzni jsme trénovali společně, tedy většinou jeden trénoval a druhý se staral o Julinku.

Vyhovuje vám střelnice v Mnichově?

Je zmodernizovaná, velmi příjemná a střílejí se tu vysoké výsledky. Na medaili může dosáhnout minimálně dvacet, ale i víc závodnic. Opravdu udělám všechno, abych byla mezi osmi nejlepšími a pak třeba i mezi třemi. Když to nevyjde, život půjde dál... Zvládnu to jindy.