Článek
Alonso po druhé zastávce v boxech spěchal zpátky na trať, aby se vrátil před svým stájovým kolegou Felipem Massou. Před tím byl ale na trati ještě Jean-Éric Vergne s vozem Toro Rosso, na nějž se Alonso z boxové uličky vyřítil. V posledním okamžiku před karambolem španělský pilot strhl řízení doleva, vyjel z trati a vrátil se na ni o pár desítek metrů dál před francouzským jezdcem.
Při úhybném manévru Alonsův vůz přeskočil obrubník a na přístrojích Ferrari se v tu chvíli rozezněl alarm, který se aktivuje v momentě, kdy přetížení působící na pilota ve voze přesáhne 15 G. Senzory ovšem naměřily těžko představitelný údaj 28 G! Posléze se sice ukázalo, že čidlo nebylo ideálně upevněno a přetížení bylo menší, i tak ale šlo o obrovskou ránu.
„Zuby mám všechny," vtipkoval Alonso po závodu, záhy si ale začal stěžovat na bolesti v zádech, a proto obratem putoval na pozorování do nemocnice. „Noc nebyla nic moc, v pondělí odpoledne mám další testy. Díky všem za podporu, snad bude brzy všechno v pořádku," vzkázal španělský jezdec prostřednictvím Twitteru, kam jeho manažer Luis Garcia Abad umístil i fotografii z transportu dvojnásobného světového šampióna.
Světový rekord drží Bräck
Předposlední závod letošní sezóny F1 se jede za dva týdny v Austinu a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Alonso neměl podnik v Texasu stihnout. Při výčtu příkladů přetížení je ale jasné, že měl velké štěstí. Piloti formule 1 při prudkém brzdění nebo v zatáčkách běžně čelí přetížení 5 G, na piloty stíhaček při manévrech působí přetížení 9 - 12 G. Přetížení lidské schránky přesahující 25 G je udáváno jako hraniční pro velmi těžké zranění či smrt.
Přesto lze dohledat výjimky. Neoficiální - a zcela nepochopitelný - světový rekord drží Švéd Kenny Bräck, který při závodu zámořské série IRL v roce 2003 přežil při havárii přetížení 214 G.
