Hlavní obsah

Francouz: Život v Rusku je o něčem jiném. Nevážil jsem si toho, co v Čechách máme

Velké Popovice

Po loňském ročníku, kdy dotáhl Litvínov k zisku titulu a byl vyhlášen nejlepším brankářem extraligy, se rozhodl poprvé v kariéře vyzkoušet zahraniční angažmá. Sezóna v Čeljabinsku sice pro Pavla Francouze neskončila fiaskem, úplně spokojený ale také být nemohl. „Celkově byla taková rozporuplná a mám z ní smíšený pocity,“ řekl plzeňský rodák na reprezentačním kempu ve Velkých Popovicích před mistrovstvím světa.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankáři Jakub Sedláček (zády) a Pavel Francouz během tréninku na kempu hokejové reprezentace ve Velkých Popovicích.

Článek

Jak tedy svou premiérovou sezónu v Rusku hodnotíte?

Na jednu stranu jsem byl strašně rád, že jsem mohl být celý rok v KHL, jenže od samého začátku sezóny až do jejího konce jsem laboroval se zraněním.

Celou dobu šlo o kotník, který jste si poranil už v září při zápase v Nižním Novgorodu?

Ano a zranění se mi neustále vracelo. Kdykoliv už jsem začínal doufat v lepší zítřky, zase mě to srazilo dolů.

Nyní už jste úplně fit?

Už se cítím tak nějak zdravý a doufám, že už je to na sto procent za mnou. Nějaký čas jsem teď měl klid, což mi samo o sobě pomohlo se z toho nějak vylízat. Ale celou dobu po sezóně probíhala i aktivní léčba, navštěvoval jsem rehabilitační centrum a fyzioterapeuta.

V Čeljabinsku máte smlouvu ještě na rok, takže budete v Traktoru pokračovat?

Počítám s tím, že zůstanu. V Rusku ale nikdo nikdy neví a zítra třeba může být všechno jinak, takže jsem připravený na všechny eventuality.

Jak jste si zvykl na život v Rusku?

Život tam je trošku o něčem jiném. Dokud jsem byl jenom v Čechách, moc jsem si nevážil toho, co tu máme. Nadával jsem na úplné blbosti, třeba na díry v silnicích. A potom to člověk začne vidět z trochu jiné perspektivy. Takže teď jsem pět dní chodil po Plzni a na každého se od ucha k uchu usmíval. Byl jsem rád za to, že jsem tady.

A vítáte jistě i to, že si sezónu můžete prodloužit na reprezentačním kempu před mistrovstvím světa, že? Vždyť klubová sezóna vám skončila nezvykle brzy, už v polovině února...

Poslední tři roky jsem hrál skoro až do konce dubna a byl by velký nezvyk teď končit už v únoru. Do hokeje mám ohromnou chuť, těším se na každý trénink a jsem moc rád, že mě na reprezentační kemp vzali. S klukama se všichni známe a parta tady bude super.

Věříte, že si nakonec letenku na šampionát do Moskvy vybojujete?

To je hodně předčasná otázka. Teprve v pondělí jsme se sešli na kempu odpadlíků z KHL a extraligy, když to tak nazvu. Kostra týmu pro mistrovství bude teprve dorážet. Ale určitě budu o jedno ze tří míst bojovat, co mi budou síly stačit.

Sledujete po očku, jak jsou na tom v souvislosti s MS ostatní čeští gólmani? Ti v Evropě i v zámoří?

Viděl jsem, že se Saša (Salák) letos účastnit nebude a o to větší šance je to pro nás ostatní. Nikdo neví, jak dopadne základní část v NHL a kdo by z ní mohl eventuálně přijet. Ještě je na to brzo.

Po návratu z Čeljabinsku jste trávil volný čas doma v Plzni, rovněž jste se ale byl podívat za svými bývalými spoluhráči do Litvínova, které zřejmě čeká baráž o setrvání v extralize. V jakém stavu jste mužstvo našel?

Není úplně veselý vidět tým v takovéto situaci. Ale klukům věřím a i v šatně bylo cítit odhodlání, že nikdo nechce dopustit, aby Litvínov nebyl extraligový.

Nejste až překvapený, jak se během roku celá situace změnila? Loni v dubnu jste slavili historický titul, teď má mužstvo zcela opačné starosti...

Ono se říká, že člověk je v životě jednou nahoře a jednou dole. Nikdy ale nesmíte nic předem vzdávat, naopak je třeba šlapat dál, abyste se vyškrábal nahoru. Nikde není psáno, že to příští rok zase nemůže být naopak.

Související témata: