Článek
Tehdy byl vyhlášen i nejlepší sportovcem tehdejšího Československa. Mikoláš byl přitom stejně jako jeho vítkovičtí spoluhráči Kasper a Vlach do reprezentace povolán z druhé ligy. Dresy celého tria visí pod stropem ČEZ areny, na hokejové zápasy už bohužel žádný z nich nedorazí.
Mikoláš byl přitom věrným návštěvníkem. Také proto, že od začátku 70. let působil jako sportovní novinář a všechny generace sportovců k němu měly i vzhledem k jeho výrazné hráčské minulosti značný respekt. Mikoláš, člen Síně slávy českého hokeje, působil vedle ostravského angažmá také tři roky v Chomutově a odchytal celkem 29 mezistátní zápasů a ve sbírce měl i bronz z MS 1963
Podstatnou část kariéry přitom stál v brance bez masky a často vyprávěl, že se sám sobě diví, jak to vydržel. Při oslavě kulatých narozenin vypočítával, že na ledě přišel o osm zubů a utrpěl zlomeninu lícní kosti, dvojitou zlomeninu dolní čelisti a 35 různých sešívaných tržných ran, těch šrámu a jizev ale muselo být daleko víc.
S hrdostí uváděl jména Šindel, Trvaj, Prusek, Štěpánek, Mrázek jako své pokračovatele v rozvíjení tradice a ducha ostravské brankářské školy, k jejímuž růstu přispěl nejen jako vzor, ale často i trenérskými radami.
Odešel i útočník Prýl
Již ve čtvrtek odpoledne přišel český hokej o další velkou postavu: ve věku 72 let zemřel útočník Stanislav Prýl. I on byl u zisku bronzu z roku 1963. Ve sbírce má také dvě stříbra z MS (1965 a 1966) a bronz ze šampionátu v roce 1970. O jeho úmrtí informoval pardubický klub.
"Zpráva o skonání Stanislava Prýla nás všechny zasáhla. Když jsme se začali prosazovat v A-týmu, byl to on, kdo nás zaučoval, abychom hráli ještě lépe," uvedl bývalý vynikající útočník Vladimír Martinec, současný pardubický šéftrenér. Společně s Prýlem dobyli pro Pardubice mistrovský titul v roce 1973.
"Měli jsme velmi silný tým a i díky trenéru Horymíru Sekerovi jsme naši snahu dotáhli až na stupeň nejvyšší," uvedl Prýl v rozhovoru před více než dvěma lety.
Během vojny hájil také barvy Dukly Jihlava, v reprezentaci hrál nejčastěji s Václavem Nedomanským a Josefem Černým. Další bronz má z olympiády v Innsbrucku 1964.