Článek
Na doplňující otázku, jestli by mohl být konkrétnější, reagoval Razým stručně. „To jste snad poznali sami." Konkrétní jméno sice nevyřkl, všem ale bylo jasné, že se jednalo o Radka Dudu. Čtyřiatřicetiletý útočník totiž figuroval na ledě u tří inkasovaných branek Západočechů, vedle toho navíc dvakrát po faulech putoval za katr. Za trest pak už do třetí třetiny nezasáhl, výkon svých spoluhráčů sledoval jen opřený o mantinel.
„Určitě jsem to byl já, co si budeme nalhávat. Byl jsem mínus tři a trenér mě označil jako toho, který klukům prohrál zápas," nevykrucoval se známý bouřlivák, který se podle svých slov přitom na ledě cítil dobře.
V listopadu vyfasoval od disciplinární komise za faul na tehdejšího útočníka brněnské Komety Miroslava Holce trest na pět zápasů, a když se následně vrátil do hry, sám věděl, že jeho výkony nejsou ideální. Až na Spartě registroval, že se na ledě cítí dobře. S protihráči se srážel, v deváté minutě dokonce nastřelil tyčku.
Duda: Bez důvěry se hraje těžko
„Opravdu jsem se cítil dobře, takový zápas jsem potřeboval," přiznával Duda, jenže vše přebil jeho pobyt na ledě u obdržených branek. „Na nic jiného to nemůžu svádět, prostě jsem byl u tří gólů. Tak to ale někdy bývá, že skočíš na led a máš třikrát mínus. Ale je to těžké, člověk potřebuje i důvěru (trenéra). Všechno je to o ní, a když ji postrádáte, těžko se hraje," postěžoval si.
Kouč Razým mu své rozhodnutí vyřadit jej ze hry blíže nezdůvodnil. „Neřekl mi nic. To je rozhodnutí trenéra, že mě ‚benčnul' (posadil na střídačku). Nerad bych se v tom plácal, jde o interní věci, které si necháme mezi sebou," podotkl Duda.
I tak si plzeňský útočník nemyslí, že by měl kouče Razýma přesvědčovat o svých schopnostech. „Jemu nemusím nic dokazovat. Nehraju hokej pro trenéra, ale proto, že ho miluju, je to moje všechno. Nedá se nic dělat, musím jet dál, výš se dostanu jenom poctivou prací."
