Článek
Původně se zdálo, že vaše léčení potrvá déle. Co se tedy změnilo, že jste už mohl nastoupit?
Diagnóza je taková, že té mojí ruce se nedá v současné chvíli moc pomoci. Takže se nasadila léčba, aby bolest po únavové zlomenině co nejvíce ustoupila. Bylo mi řečeno, že buď pro mě sezóna předčasně skončila, nebo se s tím budu prát. Domluvil jsem se s trenéry na druhé možnosti. Na každém tréninku se modlím, abych ho přežil. Jsem rád, že jsem mohl od 23. září konečně znovu nastoupit a doufám, že nějaké další zápasy ještě přidám.
Jaké máte pocity ze zápasu?
Už rozbruslení mě stálo hodně sil. I když jsem naštěstí neměl v brance moc práce, nebylo to pro mě lehké utkání. Hráli jsme ale dobře a myslím, že nám Litvínov vítězství usnadnil svým bezkrevným výkonem.
Nemrzí vás, že jste v závěru přišel o čisté konto?
Je to škoda. Byla to taková čudla, která mi propadla do sítě. Přitom něco podobného mě potkalo i v záříjovém vítězném duelu s Libercem, kdy jsem taky inkasoval jedinkrát až před koncem. Mít dvě nuly ze tří dosud odchytaných zápasů v sezóně by nebylo špatné.
Jak na vás působí budějovická hra?
Kluci si plní defenzivní povinnosti a v Litvínově ukázali i ofenzivní pojetí. Poprvé jsem si zahrál v extralize za Budějovice s posilami z NHL. S Martinem Hanzalem se znám z juniorů, s Milanem Michálkem jsem byl na dvou světových šampionátech. A poznávám, jak se na ledě i v kabině chová Venca Prospal. To, že sedím vedle něj, mě nerozhází. Beru naši spolupráci za dobrou zkušenost. Měla by to být ale škola hlavně pro mladé kluky.
Ve středu reprezentační trenér Hadamczik oznámí nominaci na další díl Euro Hockey Tour. Co to s vámi dělá?
Nic. Trenér má nominaci už asi dopředu hotovou a vím, že v ní kvůli tomu zranění a léčení nemám místo. Pro mě je prioritní, abych zvládl extraligové zápasy v pátek a v neděli, pokud do nich nastoupím. A přál bych si protáhnout sezónu co nejdále, tedy až do dubna a případně až do května, kdy se hraje mistrovství světa (úsměv).
