Článek
„Když mě oslovil trenér David Vavruška s otázkou, jestli bych mu nešel pomoci k libereckému áčku, neváhal jsem ani minutu. A nelituji toho. Naopak jsem pořád rád za to, že taková možnost přišla. Je to klišé, ale vážím si toho. A v Liberci mi je dobře," svěřil se Bekakis po posledním zápase s Olomoucí. Zatímco v útrobách stadiónu probíhaly tiskové konference s hlavními trenéry, liberecký asistent se posadil sám na už prázdnou hlavní tribunu a přemítal o úspěchu Slovanu.
„Prožil jsem tady dva dobré měsíce. S Davidem Vavruškou jsme do toho šli s jasným cílem ze strany vedení. Tedy dostat mužstvo do evropských pohárů. Odkoučovali jsme spolu šest zápasů. Všechny byly těžké, protože jsme chtěli pokaždé vyhrát," bilancoval. „I proti Sigmě jsme pomýšleli jen na tři body, byť bojovala o holou záchranu a taková utkání jsou nevyzpytatelná. Cíl jsme splnili už na Dukle, ale toužili jsme i po úspěšném loučení před domácími diváky," líčil Bekakis.
Pochvaloval si spolupráci s věkově mladším, ale trenérsky zkušenějším hlavním koučem. „S Davidem Vavruškou se známe moc dobře a dlouho. Doufám, že jsem nějakým způsobem přispěl k celkovému vyznění sezóny. Jelikož jsem před tím v lize nikdy nebyl, je pro mě čtvrté místo podpořené postupem do Evropy velkým zážitkem. Ale spíš se na to dívám z klubového hlediska. Byly tam i stresy a napětí, protože Slovan má ambice díky tomu, že byl třikrát mistrem a ještě letos na jaře hrál Evropskou ligu," podotkl asistent, který nechce předjímat svoji trenérskou budoucnost.
„Zda budu pokračovat v Liberci? Nevím. Záleží na rozhodnutí od vedení klubu. Rád bych zůstal, pokud to bude možné. Po všech stránkách se mi tady líbí. Lidi jsou výborní, v Liberci momentálně bydlím a je to hezké město pro život i pro sportovní práci," vyznal se Bekakis na závěr úspěšné sezóny.