Článek
Závěr zápasu provázely velké emoce. Jak jste vše viděl na hřišti?
Myslím, že emoce k fotbalu patří. Škoda, že se k nám hráčům dostanou lidi tak blízko. Nemyslím fanoušky v ochozech, ale v tunelu. Došlo k napadení, což se mi nelíbí. Všechno by mělo zůstat na hřišti. I boleslavští hráči to tak brali. Ale situace, která se odehrála v tunelu k šatnám, se při fotbale dít nemá.
Co přesně se stalo? O jaké napadení se jednalo?
Dostal jsem pohlavek od nějakého pořadatele. Nechápu to. Nerozumím, jak je to možné. Mně se nic nestalo. Máme tři body, beru vše s nadhledem. Ale tohle se stávat nemá.
Boleslavští hráči cítili po zápase křivdu. Na rozhodčím nenechali nit suchou. Vadilo jim množství žlutých karet a rovněž některé zákroky, které sudí nechal bez povšimnutí. Měl jste pocit, že agresivita domácích hráčů byla za hranicí únosnosti?
Ne, fotbal se hraje tvrdě. Pokud zákroky nepřerostou v zákeřnosti, což se nestalo, je všechno v pořádku. Pro lidi se snad jednalo o dobrý zápas. Jen škoda, že nepadlo více gólů.
Bylo hodně složité propracovat se ke třem bodům, když jste už po čtyřech minutách prohrávali?
Určitě nešlo o snadný zápas. Mladá Boleslav hrála důrazně, my jsme se postupně přizpůsobili a z toho vyplynuly velké emoce. Byli jsme šťastnější o gól. Marián míč do sítě vyloženě dotlačil. Způsob, jakým padnul náš druhý gól, dokumentuje celý zápas.
Poznamenal plzeňský výkon hodně úvod utkání, který jste nezachytili?
Roman Hubník měl hned v první minutě velkou šanci, mohli jsme jít do vedení a zápas mohl vypadat jinak. Jenže jsme dvakrát třikrát zaváhali, dostali jsme gól. Až od pětadvacáté minuty náš výkon snesl měřítko.
Ještě před začátkem zápasu jste se pozdravil s žokejem Josefem Váňou a krátce jste spolu hovořili. Co jste pár minut před výkopem probírali?
Viděl jsem ho poprvé v životě. Byl jsem ze setkání nadšený.