Dát Baníku milión a hrát za Spartu? Nesmysl, říká Baroš, jehož plat půjde na mládež

Nedovedu si představit, že když jsem na podzim věnoval Baníku milión korun, tak na jaře bych si vzal dva na výplatách. Já jsem do Baníku nepřišel vydělávat, vydělal jsem si v jiných klubech.

Definitivně ve středu 13. února, kdy se podařilo rozvázat smlouvu s Galatasarayem. Chtěl jsem, aby se to stalo dříve, ale až po 31. lednu, kdy skončily přestupy v Evropě, byl Galatasaray ochotný jednat. Do té doby všichni zájemci o mne neuspěli, protože istanbulský velkoklub za mne požadoval vysoké odstupné. Když jsem byl na Bazalech na podzim na oslavách 90 let Baníku, řekl jsem, že se vrátím. To jsem dodržel. Dnes však otevřeně přiznávám, že jsem nečekal, že to bude tak brzy.

Sparta mě opravdu kontaktovala, ale já přece už na podzim řekl, že jediný klub, za který v Česku budu hrát, je Baník. Spartě jsem za nabídku poděkoval a odmítl ji. Nedokážu si představit, že bych tam šel. Na podzim pomáhám Baníku miliónem korun a teď půjdu hrát za konkurenci? To ne. V Baníku jsem prožil mládí. Jsem sice rodák z Vigantic, k čemuž se vždycky hrdě hlásím, ale v Ostravě jsem byl na internátě od čtrnácti let a tehdy jsem začal hrát za Baník, k němuž mám obrovský vztah. Jsem rád, že se podařilo dohodnout se s Galatasarayem a jsem zpátky v Ostravě.

Pravda je, že poslední zápas jsem hrál s Portugalskem na mistrovství Evropy v červnu ve Vratislavi. Herní praxe mi chybí, musím ji dohnat. Hovořil jsem o tom s trenérem Pulpitem. Budu trénovat dvoufázově podle speciálního plánu. A podle toho, jak budu vypadat na tréninku, se rozhodnu, kdy budu schopný odehrát devadesát minut. Natrénováno mám, ale praxe s míčem mi chybí. Poslední půlrok jsem totiž mohl trénovat jenom individuálně, sám. Doufám, že to nebude dlouho trvat a Baníku budu schopný pomoci. Stoprocentně a hned ale mohu pomoci mladším klukům radou i mimo hřiště. Přece jenom jsem ve fotbale něco prožil, byl jsem jedenáct let v zahraničních klubech.

V atmosféře nedůvěry a nejrůznějších útoků na mou osobu žiju hodně let. Vůbec to už nevnímám a nepřipouštím si to. Může se stát, že v Baníku nedám ani jeden gól a může se stát, že jich dám deset. Nepřišel jsem někomu něco dokazovat, přišel jsem Baníku pomoct. Co budou psát novináři, s tím jsou dopředu smířený.

Samozřejmě že jsem, to je přece normální, to není nic nového. Kdekoliv v Evropě, v Anglii, ve Francii, v Turecku, když jsem přijel v dresu soupeře domácího týmu, lidé na mne pískali a někdy mi i nadávali. Přece nemohu čekat, že přijedu s Baníkem třeba do Plzně, tak mi tam fanoušci budou tleskat. To opravdu nečekám. Takový pískot hráči spíše pomáhá. Horší je, když na vás pískají vlastní fanoušci.

Krátce jsme se sešli o víkendu v Praze. Říkal, abych bedlivě poslouchal tělo, ono samo naznačí, kdy bude připraveno. Říkal, že mi nechce ublížit a bojí se, abych nedopadl jako Jankul anebo Svěrky, kteří po herní přestávce nastoupili a hned se zranili.

Vidím to tak, že asi budu na lavičce a v průběhu utkání se do hry zapojím.

Zpočátku hodně těžce. Musel jsem trénovat sám a na to jsem nebyl zvyklý. Pak jsem si uvědomil, že nic jiného mi nezbývá. Chodit a nadávat, to by bylo to nejhorší, co bych mohl udělat. Poctivě jsem trénoval sám, aby Galatasaray neměl důvod mě trestat. Bylo to fakt těžké, ale pomáhalo mi, že jsem měl vedle sebe manželku a kluky. Mohl jsem se jim více věnovat.

Já bych se v tom už nepitval. Ve fotbale to tak chodí. Přišlo nové vedení, přišel nový trenér, který si přivedl své hráče a na začátku sezóny mi řekl, že si mohu najít jiný klub. Zájem o mne byl, ale jakmile zájemce vstoupil do jednání s Galatasarayem, skončilo to na penězích, které za mne požadoval. Na odstupném všechna jednání ztroskotala.

Ne, dostal jsem ho. Vím, že s tím číslem teď hrával Dominik Kraut. Po prvním utkání, v němž nastoupím, mu dres věnuji na památku jako poděkování, že se jej pro mne vzdal.

Naše srdce patří Baníku. Tady na Bazalech jsme vyrůstali a to je pevné pouto. Baník právě teď je v nouzi a potřebuje pomoct. Všichni Ostraváci a lidé z okolí bychom se měli semknout a Baník zachránit. A nejen to. Také jej dostat, kam patří. Aby měl sílu zase hrát s nejlepšími.

To je výsledek sázky. Musím je nosit do 1. května. Pak se mohu oholit.

Bez komentáře. Bavme se o fotbale, ne o vousech.

Samozřejmě budou se mnou v Ostravě.

V hlavě mám nejbližší čtyři měsíce, co bude v létě, se teprve uvidí. Teď je zbytečné kalkulovat. Soustředím se jen a jen na záchranu Baníku.