Článek
Vykutálený je až běda. Sám by měl šoupnout něco do placu za to, že byl během prosincové dovolené zařazen do ideální jedenáctky základních skupin Evropské ligy. Jenže to téměř osmatřicetiletý Horváth ne, hned se stará o to, jak vystrašit mladého souseda v plzeňské kabině.
„Jelikož se zvýšilo DPH, tak zvyšujeme i zápisné. Takže ho to bude stát něco kolem sta tisíc," smál se Horvi po prvním letošním tréninku. „A nedej bože, aby dal ještě nějaké góly... Teda pro Standu, protože zápisné by pak ještě narostlo. Pro nás jen dobře," dodával další výhrůžky.
Jenže Tecl už není tak vykulený, jako když před třemi lety mířil z mateřské Jihlavy na hostování do Slavie. Záhy pochopil, že za dobré zacházení musí mazákovi něco nabídnout. „Pavel slíbil, že se o mě v kabině postará. V Jihlavě jsem byl zvyklý kopat penalty, ale tady mu je samozřejmě nechám. Přece se s ním nebudu přetahovat," ujistil Tecl.
Přes stopera Horviho se posila neprosadila
Srandičky stranou, i Horváth je samozřejmě rád, že Plzeň tak nadějnou posilu získala. „Standa přišel jako střelec. Doufám, že se u nás bude prosazovat jako v Jihlavě. Je tady mužstvo, které by mu mělo sedět. A pro klub je zajímavý i tím, že je ve dvaadvaceti perspektivní," věří kapitán.
Na prvním tréninku ovšem nového parťáka nešetřil. „Neměl šanci se prosadit, protože jsem hrál stopera," trumfoval plzeňský veterán.
Vzhledem ke zranění stoperů Čišovského, Procházky a Hejdy si možná Horvi během přípravy zakope na tomto postu častěji. „To beru. Tuším, že se na stoperu tolik neběhá, takže by mi to mohlo vyhovovat," culí se záložník proslulý nejen precizní kopací technikou, ale také nepříliš atletickou postavou...