Článek
Tak už i „letenský Drogba“ je reprezentant. Bony Wilfried si v Burundi poprvé navlékl dres Pobřeží slonoviny a na Spartu se vrátil nadšený a plný dojmů.
„Znal jsem asi deset nových spoluhráčů, ale i ostatní ke mně byli milí a úplně v pohodě. Sami za mnou přišli a ptali se, kde hraji a znali Českou republiku. Říkali: ‚Jo, tam je to dobrý, tam jsem hrál!‘ Třeba Kolo Touré na Spartě s Arsenalem, další pak hrál na Slavii s Lille,“ líčí útočník pro internetové stránky Sparty.
Bony je šťastná povaha. S ničím si nedělá vrásky, takže se mezi hvězdami afrického fotbalu neztratil. „Já snad ještě nezažil ve fotbale chvíli, kdy bych byl nervózní. Člověk si hlavně musí věřit, potom nemá důvod být nervózní. Slavní spoluhráči byli fakt v pohodě. Říkali mi, že nemám co ztratit a že mám ukázat, co ve mně je.“
Útočník Sparty Bony Wilfried (vpravo) a hráč Manchesteru City Kolo Touré na srazu týmu Pobřeží slonoviny.foto: AC Sparta Praha
Premiéru si dal na umělce v pětatřiceti stupních
V Burundi přivítaly „slony“ typicky africké podmínky. „Bylo pětatřicet stupňů a foukal vítr, navíc se hrálo na hřišti s umělou trávou, takže to nebylo lehké. Ze začátku jsme hráli dost jednoduše, ale gól jsme dlouho dát nedokázali, ten přišel až později,“ popisuje Wilfried.
Kanonýr z Letné se své velké chvíle dočkal v průběhu druhého poločasu. „Hrál jsem asi nějakých pětadvacet minut. Dokonce jsem měl i šanci. Doumbia obešel obránce a mohl mi přihrát, protože jsem si seběhl za obránce. Ale potom mi říkal, že mě neviděl, a tak vystřelil. Moji další střelu pak vyrazil gólman.“
Mezi střelce se Bony nezapsal, po debutu si však vyslechl samá slova chvály. „Všichni byli spokojení, říkali, že jsem zahrál super zápas. Měl jsem hodně držet míč, za těch pětadvacet minut jsem ze sebe chtěl dostat úplně všechno. Jak říkám, byli spokojení. Říkali mi, že tu při svém prvním zápase málokterý hráč hrál tak, jako já...“
Radost mu udělal i parťák Kadlec
Pobřeží slonoviny má po výhře v Burundi šest bodů, vede svoji skupinu a mladý sparťan tak může snít svůj sen o úspěchu v africkém Poháru národů. „Určitě, ale musím makat dál, aby mě povolali i příště na přátelský zápas s Polskem. To je však ještě dlouho. Pro mě je teď důležité, abych v sobotu zvládl zápas s Teplicemi,“ vrací se k ligovému programu.
Radost mu udělal také debut Václava Kadlece v české reprezentaci, který jeho letenský parťák z útoku hned ozdobil v Lichtenštejnsku gólem. „Je to skvělé, jsem šťastný i za Vaška. Je to pro něj další motivace. Po zranění Baroše jsem věděl, že se tam dostane. A také jemu jsem říkal, ať je klidný a ukáže, co umí,“ uzavírá Wilfried vyprávění pro klubový web.
