Článek
Berete angažmá v Ďolíčku za restart kariéry?
Stoprocentně. Mám za sebou složité období. Byl jsem zvyklý pravidelně hrát, prakticky nikdy jsem nevysedával na lavičce. Takže minulou sezonu jsem zmačkal a vyhodil do koše. Jednoho večera jsem si řekl, že chci být hlavně šťastný, že chci mít zase z fotbalu radost.
Povedlo se zrealizovat?
Jsem rád, že se všechno uklidnilo, protože na mě nebyl v posledních měsících hezký pohled. Fotbal ovlivňoval i osobní život.
Proč se vlastně udál ve vaší kariéře takový propad? Roky jste patřil mezi klíčové hráče Baníku.
Neznám přesnou odpověď, důvodů je víc. Před rokem se mnou chtěl Baník prodloužit kontrakt, ale já jsem nekývl. Řekl jsem vedení narovinu, že bych chtěl zkusit polskou ligu. S tím, že pokud by mi nevyšla, že bych chtěl zůstat v Ostravě. Nepadl jsem si také do oka s koučem Smetanou. Trénoval jsem naplno, nic jsem neflákal. K fotbalu je ale potřeba i čistá hlava, kterou jsem tehdy neměl. Týmu se pak dařilo výsledkově, trenér neměl důvod sahat do sestavy. Udělal jsem ale už za minulou sezonou tlustou čáru, teď jsou věci dobře nasměrované. Jde jen o to, správně je uchopit. Jsem rád, že se mi ozvala právě Bohemka.
Proč?
Z mnoha důvodů. Bohemka je proslulá tím, že se nikdy nevzdává. Tohle je její DNA. Myslím, že mám podobnou. Díky tomu bych mohl dobře zapadnout, tento styl fotbalu by mi mohl vyhovovat. Samozřejmě se chceme prezentovat i kombinačně, ale na Bohemce je zvykem, že jedou všichni nadoraz. A klidně i přitvrdí, když je třeba. To mi nedělá problém. Za přestup do Bohemky jsem rád i díky fantastickým fanouškům. Vidím pouze jediné malé mínus.
Jaké?
Přišel jsem do Bohemky v době, kdy kluci měli za sebou týden přípravy. Od konce sezony jsem trénoval sám, což není úplně ideální. Ne, že bych běhal málo, nešetřil jsem se. Jenže pořád to nebyly takové tréninkové dávky, které bych potřeboval. Na jaře jsem byl navíc zraněný, nehrál jsem soutěžní zápas přes dva měsíce. Potřebuju nabrat zápasovou kondici.
Měl jste i jiné nabídky?
Upřímně, příliš nabídek jsem neměl. Volal mi třeba trenér Slovácka pan Svědík. Ale sháněl spíš jiné hráče, přišel bych víceméně jen na doplnění kádru. Když se pak naskytla možnost jít do Bohemky, zajásal jsem. S rodinou jsme se chtěli vrátit do Prahy, takže i z tohoto pohledu je skvělé, že se ozvala právě Bohemka. Sice hrála poslední sezony spíš níž, ale je to populární klub s velkou historií. Žene mě motivace vrátit se do bývalé formy a pomoct Bohemce do vyšších pater tabulky.