Článek
Nedosáhl ani na jedno umístění mezi třicet nejlepšími v závodě SP, i když třeba v posledním pokusu - obřím slalomu v Adelbodenu - byl ve druhém kole a na slibné pozici. Ale sníh odletěl od lyží na brýle a na chvíli ho oslepil. Definitivně balil. Zvyklý byl v minulosti na ledacos, přestál děsivé pády, komplikované zlomeniny, v minulých měsících ho ale potkalo něco nového. Infekce, kterou lapil zřejmě na dovolené v thajských tropech. A udělila mu pořádnou lekci.
Ještě dlouhé měsíce pociťoval následky. I při návratu do světa závodů. „Jakmile jsem jel déle než padesát vteřin, tělo nešlo do obrátek, přepnulo do vytrvalostního režimu, zažíval jsem zajímavé stavy,“ líčí pocity ze svahů jednatřicetiletý lyžař, které zažil excelentní minulou sezónu. Dokázal bodovat ve všech disciplínách Světového poháru. A vypadalo to na další vzestup, který zažíval od návratu po drsném karambolu v Kitzbühelu v lednu 2008. Jenže místo přípravy na sezónu přišla loni po dovolené rána.
Trpěl bolestmi, ani nemohl chodit, spíše se potácel, ztrácel váhu. Lékaři nedokázali dát jasnou odpověď na to, co se přihodilo. „A když jsem začal závodit, dostával jsem výhružné esemesky,“ říká s nadsázkou Bank, ale dobře ví: "Byl to můj nejzbrklejší návrat.“
Slýchával, ať neblbne. "I to, že je normální magor," připomíná kouč a starší bratr Tomáš Bank. I on sám zpočátku brzdil bratra v rozletu. „Ale když jsem v listopadu viděl euforii po první zkoušce na sněhu, rázem jsem přepnul na magora taky, snad ještě optimističtějšího,“ přiznává Tomáš Bank.
I kalkulace s body však napomohly předčasnému konci sezóny. Při dalších startech by Bank ztrácel pozice v žebříčku, až by propadl na místa, z nichž by musel začínat takřka znovu.
S tělem si nemůžu zahrávat, došlo Bankovi
Ale co by bylo, kdyby o víkendu v Adelbodenu Bank zajel pro větší bodový balík? Měl to skvěle rozjeté. „Sice jsem už při závodech před Vánoci v Americe tušil, že sezónu nedokončím, ale asi bych všechny kolem přesvědčil, že pojedu dál,“ směje se Bank a dává najevo, že by jako rodilý závodník s těžkou myslí opouštěl scénu závodů. „Ale přece jen vím, že si s tělem nemůžu zahrávat.“
Trénovat začne v únoru, bude testovat, lyže na obří slalom budou mít podle pravidel větší rádius. „Začíná nová éra a budu mít výhodu, že můžu zkoušet,“ libuje si Bank a na trablech hledá další pozitiva. „Vždyť já si i v nemocnici říkal, že to není bolest, ale hlavně silný zážitek, když jsem na jipce viděl všechno kolem. Kdybych byl jen dobrej a vyhrával, lítaly by kolem mě hezké ženské, měl bych prachy, ale byla by to nuda.“
Při maturitě kdysi do slohové práce napsal citát filozofa Arthura Schopenhauera - Život bez bolesti by ztratil smysl. „Tak si to zkouším,“ podotýká. A kam pojede příště na dovolenou? „Na Mácháč,“ vtipkuje. „Nebo mi starý Kostelič (šéf úspěšného rodinného týmu) říkal, ať přijedu do Chorvatska, že tam má moře a slunce léčebný efekt. A že do Thajska jezdí jen masňáci se zlatejma zubama. Ale já vlastně ani nevím, jestli jsem si to všechno z té Asie přivezl,“ dodává sjezdař.
