Článek
Měla už jste před závodem tušení, že byste mohla český rekord tak výrazně vylepšit?
Vůbec jsem to nečekala. Necítila jsem se dobře, před závodem jsem jen spala, nevím, co se mnou je, jestli jsem ještě přejetá ze závodů v Americe. Nakonec byly dobře rozestavěné dráhy, Anťjuchová začala dobře, já jsem se jí chytla a ke konci měla ještě dost sil. Pro mě úplně ideální závod.
O spánku a odpočinku jste mluvila už po Odložilově memoriálu, takže to bylo v plánu?
To je pravda. Nevím proč, ale v poslední době špatně spím, tak to musím dohánět přes den. Spala jsem pořád a vyplatilo se. (úsměv)
Závod vypadal z vašeho pohledu jednoduše. Chytnout se Anťjuchové a v závěru ji předběhnout…
Myslela jsem si, že by to tak mohlo být, i když jsem nečekala, že to bude až tak jednoduché a ideální. Anťjuchová to rozbíhá rychleji než já, naopak Shakesová-Draytonová přede mnou nerozbíhá tak rychle, tak jsem měla v plánu jít před ní a čekala, že mě Natalie podběhne. To se stalo.
Přišlo vám vhod i teplé počasí, které přes obavy z deště ve Švédsku zavládlo?
Byla jsem hrozně překvapená. Jsem moc ráda, že není jako v pátek, to byla katastrofa. Na rozcvičení lilo jako blázen. Počasí pro mě bylo ideální, měla jsem jen trochu strach z té dráhy, která je hrozně měkká. Bála jsem se, že ani nebude moc rychlá, naštěstí mi to nevadilo.
Motivovalo vás, že se jedná o soutěž družstev, kde bojujete o body pro celý tým?
Určitě, před startem jsem na to myslela, že mi tu určitě fandí víc lidí než kdekoliv jinde, což bylo moc příjemné. Jsem ráda, že jsem udělala body pro tým.
Zítra vás ještě čeká štafeta…
Ještě nevím, jaký úsek, asi půjdu hned první, který moc nemusím, ale jsem na tom dobře, tak to snad zvládnu.
