Článek
Před dvěma měsíci se osmadvacetiletý Pála rozhodl, že když to jde bráchovi, tak zkusí box také. A hle? Umí. V manažerské lize boxu ve čtvrtek v pražském hotelu Olšanka udolal Martina Šůse, kterému do dvou metrů chyběly dva centimetry, a byl jen o kilo lehčí. Na tři kola ani nedošlo, počítání a konec přišel už v prvním.
„První zápas v životě, jsem celkem překvapený, jak to dopadlo. Docela jsem měl trému a nervy,“ usmíval se už po duelu Pála, který vstoupil do ringu s přezdívkou „Gorilka“.
Sleduje a podporuje mladšího a úspěšného sourozence, pohybuje se v prostředí, a tak zkusil i box, ne jen posilovnu. „Činka mi nedá ránu, tohle byl adrenalin, stoprocentně něco jiného a stokrát lepší,“ přiznal novic, který pro jistotu trénoval na zápas, který by měl mít šest kol. Tedy dvakrát více než mělo trvat jeho premiérové klání.
Ondřej Pála s pásem pro profesionálního mistra Evropy v těžké váze organizace WBO.foto: Václav Mudra - MÉDEA
O dva roky starší Roman Pála je vyšší a těžší než Ondřej Pála, ale lepší zřejmě nikdy nebude. „Při mém pracovním vytížení bych tomu nemohl dát tolik jako brácha,“ pověděl ten, který věhlasnějšímu sourozenci občas v ringu pomůže. „Když potřebuje vysokého a těžkého, tak mu dělám pytel.“
Ve čtvrtek spolu ale prožívali večer spolu. Jeden v ringu, druhý jako kouč, který dával rady. A oba společně byli nervózní. „Radil mi, ať si držím střed ringu, ať kolem mě lítá, že je vysoký, že se unaví. Měl jsem pracovat přední, ale ta mi párkrát spadla, tak jsem taky dostal, on má dlouhý ruce jako pavouk,“ přiznal pár políčků Pála, který během klání atmosféru nestačil nevnímat. Snad příště. „Co se týče Manažerské ligy, tak boxovat budu určitě, chci pás.“
Jak vidí brácha bráchu - Ondřej Romana |
"Byl bych rád, kdyby si to zkusil i v normální lize, protože podle mě on je obrovský pohybový talent. Když jsem se připravoval na mistra Evropy, tak jsem potřeboval někoho, kdo je hodně vysoký. Obložil jsem ho chrániči, kde se dalo, a fakt mi pomohl. Myslím, že mu pomohlo, že byl součástí týmu. Shodil hodně kilo, jsem nadšený. Jeho zápas jsem prožíval hodně, byl jsem nervózní. Sám jsem si říkal, co to se mnou udělá, když uvidím, že dostává, nebo že má u nosu krev. Vím, že to je sport, ale bál jsem se. Jsem na něj hrdý, co udělal." |