Článek
"Je to omyl. Nikdy jsem nedopoval, to není způsob, jakým chápu svou profesi," cituje Vinokurova francouzský sportovní deník, jenž o případu v úterý informoval jako první. Třiatřicetiletý cyklista trochu nečekaně v sobotní jízdě proti chronometru deklasoval zbytek pelotonu, vyhrál navíc ještě pondělní etapu. V celkovém pořadí mu však kvůli velkým ztrátám z jiných horských etap patřilo až 23. místo.
Kontrola v Chatenay-Malabry objevila v jeho vzorku dva různé typy červených krvinek, což ukazuje na fakt, že se Vinokurov před časovkou podrobil zakázané transfuzi krve. "Myslím, že je to omyl způsobený mým pádem. Mluvil jsem s týmovými lékaři, podle jejichž hypotézy jsem měl enormní množství krve ve stehnech, což mohlo vést k mému pozitivnímu testu," zopakoval Vinokurov svou teorii, o níž se ještě v úterý zmínil generálnímu manažerovi svého týmu.
Někdo se mě pokouší zničit
Vítěz loňské Vuelty Vinokurov byl považován možná za největšího favorita letošní Tour, v prvním týdnu měl však těžký pád a s mnoha stehy na kolenou nebyl schopen po většinu náročných etap držet krok s nejlepšími.
Podle něj je celá záležitost provokací proti jeho stáji Astana, která na vyzvání pořadatelů následně odstoupila z Tour. "Děje se to už několik měsíců a teď se mě někdo pokouší zničit. Na náš tým po jeho založení začalo spousta lidí žárlit a tohle je cena. Je ostuda, že končíme na Tour takovým způsobem, ale nechci plýtvat časem na to, abych dokazoval svou nevinu," dodal lídr týmu se švýcarskou licencí, jenž je však finančně podporován bohatými Kazachy.
A i když může současná aféra ukončit jeho kariéru, našel si dlouholetý spolujezdec Jana Ullricha z týmu T-Mobile příležitost i na černý humor. "Už jsem zaslechl i zkazky, že jsem si nechal udělat transfuzi od mého otce. Což je absurdní, protože v tom případě bych byl pozitivně testován na vodku," dodal první přistižený cyklista na letošní Tour.
| Otázky a odpovědi o transfuzi krve jako dopingové metodě: |
| Proč transfuze pomáhá jako doping? |
| Krevní transfuze napomáhá zmnožení červených krvinek, a tím k lepšímu okysličování krve. |
| Jaké jsou druhy krevní transfuze? |
| Ke krevnímu dopingu se používá transfuze vlastní krve, cizí krve či koncentrátu červených krvinek. Autotransfuze spočívají v tom, že sportovci je několik dní před závodem odebrána krev, která se zmrazí, nebo se z ní připraví koncentrát červených krvinek. Po odběru tělo samo začne vytvářet červené krvinky, aby chybějící množství doplnilo. Před závodem se pak sportovci odebraná krev, či krev jiného člověka transfuzí opět podá. |
| Od kdy se ve sportu používá? |
| Například v atletice či cyklistice byla tato metoda běžnou záležitostí již od 70. let; zakázána je od roku 1988. V krevním dopingu se transfuze dostala na vedlejší kolej jako "zastaralá" metoda po nástupu erythropoietinu (EPO) a jemu podobných látek. |
| Jak se tato metoda dopingu prokazuje? |
| Autotransfuzi prakticky dokázat nelze. Transfuze jiné krve se dají odhalit metodou používanou od roku 2004. |
| Jaká jsou rizika krevní transfuze? |
| V případě transfuze cizí krve může dojít k nákaze (například hepatitidou či AIDS) nebo se může objevit alergická reakce. Hrozí také přetížení oběhového systému, poškození ledvin či v případě autotransfuze se může po opakovaných odběrech prováděných časně po sobě vyčerpat kostní dřeň. |
