Článek
Nevím, jak vy, ale já chápu bosoběh jako regenerační variantu. Jako atleta-žáčka mě to kdysi „doživotně" naučili moji první trenéři. Po tréninku na stadióně je potřeba se lehce vyklusat bez bot na trávě. Nohám, které bolí (tedy pokud jsme se při tréninku neflákali), se uleví, a navíc je to hrozně příjemné na chodidla. Bezplatná přírodní masáž.
V posledních letech, to už v rámci své vytrvalecké přípravy, zařazuji běh naboso v létě pravidelně i mimo stadión. Na upravených travnatých plochách, které nabízejí hlavně parky a městské oddechové zóny, naběhám několik kilometrů v rámci odpočinkového tréninku. Je to bezpečné a zdravé. Na rozdíl od bosoběhu po asfaltu či neupravených cestách, který drtivá většina běžců nemůže bez úhony zvládnout (vyznavači módního „bosotrendu", mezi něž se nepočítám, volí pro tyto terény zpravidla pětiprsťáky).
Při volném běhu i při rovinkách se snažím soustředit na běžecký styl, především na provedení došlapu. Oproti běhu v botách noha přirozeně našlapuje na přední (resp. střední) část chodidla. Po krátkém a pružném dokroku se prsty automaticky zapojují do odrazu. Tak je to správně; je proto potřeba si „vzorec" došlapu a odrazu pevně zapsat do naší pohybové paměti a pak jej používat při „normálním" běhu.
Proč nevyzkoušet běh naboso s holemi
Abychom nezapomněli na druhý experiment, k němuž potřebujeme runningové hole: Proč nespojit příjemné s užitečným, přesněji řečeno se zdravotně-preventivním? Proč nevyzkoušet běh naboso s holemi, tedy jakýsi barefoot nordic running?
Kdo zkusí, dá mi za pravdu: účinky obou variant se sčítají. Náš běžecký krok bude – a to nejen pocitově – dvojnásob odlehčenější. Přirozeně lehký došlap našich bosých nohou doplňuje záběr paží a ramen při odrazu holí, takže dolní končetiny musí zvládat výrazně menší zátěž a vyloženě si lebedí. Kolena a stehna při běhu s holemi naboso „jedou na volnoběh". A praktická výhoda: občasné šlápnutí na kamínek, klacík či šišku tolik nebolí.
Masírování chodidel zrníčky písku
Kromě toho může bosoběh s holemi na bezpečné travnaté ploše sloužit jako cvičení správného běžeckého stylu (odstraníme díky němu především případný zafixovaný došlap příliš přes patu) a jako mezičlánek k opravdovému běhání naboso. Takto by jej mohli pojmout běžci s nadváhou a všichni ti, které bosoběh láká, ale zatím s ním nemají vůbec žádné zkušenosti. Šok z přeměny dosud obutého evropského běžce na přirozeně bosého Afričana pro ně pak nebude tak velký
K létu patří dovolená a k dovolené zase často patří mořská pláž. Je-li to pláž písečná, bylo by jistě hříchem nevyužít ji pro naše proběhnutí. Masírování chodidel zrníčky písku a pocit lehkosti můžeme – pokud se nám vejdou mezi zavazadla – opět ještě zintenzívnit runningovými holemi. Ideální je k tomu pás trochu navlhlého písku podél vln, tedy ani přímo v nich, ani ve zcela suchém písku pláže. Tak si to užijte!
